Xindl X: Ukážeme, že i s folkovými nástroji se dá dělat bugr

Svoje písničky ohlodal na kost a v podobě kytara-hlas je vydal na dvojCD s názvem Xpívánky. Teď se s kapelou vydává na folkové turné, kde ukáže, že i na nástroje jako banjo nebo ukulele se dá hrát zábavně a moderně. Na konci října pak vyšle k táborákům xindlovský zpěvník s akordy. „Ne každý bude umět zahrát všechno, ale třeba zrovna Anděl je na tři akordy,“ říká dvaatřicetiletý Ondřej Ládek alias Xindl X.

Jaké byly folkové kořeny malého Ondřeje Ládka? Na jaké hudbě jsi vyrůstal?
Na kytaru jsme hodně hrávali s rodinou na chalupě. Vyrostl jsem na Karlu Plíhalovi, Jarkovi Nohavicovi, Slávkovi Janouškovi nebo Ivo Jahelkovi.

Vracíš se k nim, nebo už jsi hudebně jinde?
Když je čas (jako že ho příliš není), hrávám je u táboráku i dneska. Ty písničky jsou mi blízké pořád, i když teď už z jiných důvodů.
Když jsem byl mladší, největší král po mě byl Jahelka, protože měl vtipný texty. Pak jsem měl rád Nohavicu, protože to  bylo epický a já jsem uměl zpaměti jeho Sto dvacet párů volů jede do Němec, to je skladba, která má asi půl hodiny.

Od kterého ze zmiňovaných písničkářů by tě nejvíc potěšila pochvala?
Úplně nejbližší jsou mi Nohavica s Plíhalem, ale nevím, od koho by mě pochvala potěšila víc. Každopádně pochválili mě oba, takže na písničkářském poli teď můžu něco dokazovat už jenom sám sobě.  

Hráváš ještě podle zpěvníku, nebo všechny písničky dáváš z hlavy?
Doma zpěvník Nohavici a Plíhala mám, ale moc často se do něj nedívám; člověk většinou sahá do osvědčeného repertoáru a akordy si vždycky buď odvodí, anebo tak zahraje úplně něco jiného. U ohně to stejně nikomu nevadí. Nicméně čím jsem starší, tím míň si pamatuju i svoje písničky, takže se ukázalo, jak strategické bylo rozhodnutí vydat ve zpěvníku všechny moje skladby.

Zpěvník s tvými skladbami přepsanými do not a s akordy vychází na konci října. Vyprosili si ho fanoušci, nebo to byla tvoje iniciativa?
Občas mi lidi na stránkách vzkazují, abych jim napsal akordy na jednotlivé písničky. Tak jsem si řekl, že bude fajn, když dostanou mít zpěvník a zkusí si zahrát třeba i úplně jiné věci, než o které si psali. Znám to od sebe, když jsem začal hrát Plíhala; postupně jsem zkoušel další a další písničky, a jak jsem si je hrál sám, měnilo se mi pořadí těch oblíbených.

Řada tvých skladeb není rytmicky úplně jednoduchá, myslíš si, že je lidi budou umět zahrát?
Myslím si, že ne každý zvládne zahrát úplně všechny písničky. Ostatně na to, kolik je tam složitých věcí, jsme přišli až při přepisu do not, když jsme u nějakých akordů váhali, jak se vlastně jmenují a co že to tam hraju. Ale zjednodušit si to lidi můžou vždycky a některý písničky jsou docela jednoduché, třeba zrovna Anděl je na tři akordy.

Anděl, písnička na tři akordy

Souvislost se zpěvníkem má i nové 2CD Xpívánky, na kterém vyšly akustické verze – jak říkáš, ohlodané na kost – tvých písniček z prvních dvou alb. Proč jsi vlastně tyhle základní verze vydal?
Při natáčení obou řadových desek jsem si písničky vždycky nahrál jen s kytarou a zkoumal jsem, které mě budou bavit. Když jsem potom tyhle verze pouštěl kamarádům, řada z nich říkala, že takhle to zní líp. Chtěl jsem taky vyjít vstříc lidem, kterým si líbí moje texty, ale jsou hudebně jinde. Když uslyší jen písničky s kytarou, můžou si pak představit jakoukoliv aranž. Třeba taková Láska v housce zní jen s kytarou úplně jinak.

S akustickou deskou vyrážíš na F**k a Country Tour, jak budou koncerty vypadat?
Je to od nás vlastně podpásovka. Vydávám akustickou desku s kytarou, ale zároveň mám fungující kapelu, tak mi přišla škoda se na ni vykašlat a jezdit koncerty jen s kytarou.
Udělali jsme tedy fúzi; budou to sice akustické koncerty, ale s nástroji. Chceme ukázat, že i s akustickými nástroji se dá udělat pořádnej bugr. Nadupanou rytmiku obohatíme o folk a country nástroje jako banjo, dobro, ukulele a pokusíme se na ně hrát nikoliv folkově, ale moderně.

Budete mít na hlavě klobouky s liščím ohonem?
Country košile, klobouky a boty dost nosíme v soukromí, takže těžko říct, jestli se to vezmeme i na pódium. Ale vážně, chceme dělat spíš dobré písničky a aranže než cirkus.

Kromě akustického turné chystáš s kapelou úplně novou desku.
Chystám, uvažujeme o názvu Zlato nad lásku anebo jen zkráceně Zlato. Mám asi patnáct písniček, z toho dvanáct třináct bych chtěl na desku dát.
Trochu se na ní posuneme; zvuk, o který se budeme snažit na folkovém turné, chceme dostat i na nové album. Použijeme tam zmiňované banjo nebo ukulele, smícháme je se samply a nadupanou rytmikou a uděláme takový mix starého s novým.

Když zrovna neskládáš nebo nechystáš turné, čemu se věnuješ?
Všechno, co dělám, se motá kolem hudby, ať už to byl muzikál Cyrano pro Divadlo na Vinohradech, ke kterému jsem psal s Daliborem Cidlinským muziku, anebo filmový muzikál Rap.orter, který děláme s režisérem Jakubem Sommerem.

O čem bude?
Je to příběh kluka, který přihlásí svoje děvče do soutěže miss a ona sotva soutěž vyhraje, udělá to, co všechny ostatní, najde si někoho ze showbyznysu. On tedy vyráží do Prahy, aby se stal slavným a získal ji zpátky. Kromě toho, že je to romantická komedie, je to taky trochu satirická sonda do prostředí showbyznysu a lidi se dočkají i xindlovských písniček.

Odráží se tam nějaká osobní zkušenost?
S žádnou misskou jsem nechodil, takže takové zkušenosti nemám, ale protože se v showbyznysu pohybuju, bude tam hodně autobiografických scén napsaných podle lidí, jež znám.