Woodkid a Grimes – nová jména dobře metou
Line-up pro letošní pražský Electronic Beats se z počátku zdál být nejslabší; zatímco v polském Gdaňsku zahrál například James Blake a na Bratislavu se chystají Friendly Fires, v Praze se v roli největších(?) hvězd představili The Whitest Boy Alive, kteří už tu hráli dvakrát. Víc tak pravděpodobně táhla nováčkovská jména Woodkid nebo Grimes - a nezklamala. Jejich živý koncert byl stejně dobrý jako hudba, kterou se proslavili na internetu. Skvělý set na vyprodané akci odehráli nakonec i The Whitest Boy Alive.
Jako první nastoupili v pražské Arše Prince Of Tennis Davida Volence a Jana Čechtického. Zatímco na březnovém premiérovém představení hráli něco kolem jedné hodiny, na Electronic Beats dostali prostor poloviční. Soudě podle nepříliš vřelého potlesku jejich set publikum moc nerozehřál. Krom špatného zvuku, který se dal považovat za přijatelný až u posledních dvou písniček, za to ale mohl i tak trochu odtažitý přístup muzikantů.
Poslechněte si Prince of Tennis v YouRadiu
To kanadské elektropopové mládě Grimes na pódium dorazilo s jiným výrazem. Ještě během Vanessy to sice v sále rezonovalo, pak už ale zvukař našel optimální stopu a Grimes mohla zvesela obšťastňovat tancechtivé publikum (včetně jejích tří kamarádů poskakujících na pódiu). I přesto si však její muzika dokázala zachovat naléhavost, místy až obskurnost a melancholii kombinovanou s dětskou naivitou. Půlhodina byla zatraceně málo. Troufnu si říct, že příští návštěvu si slečna Claire Boucher předem vyprodala.
Krátce před jedenáctou napochodovala na scénu jeho šedá eminence Woodkid, devětadvacetiletý francouzský alternativní písničkář, jehož doprovázelo sedm „černých bojovníků“. Z empétrojek zní Woodkidova atmosferická hudba tak, že by klidně mohla fungovat jako soundtrack k dramatického seriálu HBO, stejně jako ke středověké adventuře. Potvrdil to i koncert v Arše; okázalá hudba s dominantními marš perkusemi a žesti si od začátku získala celý sál. Kromě hymnické Iron zaznělo i několik ukázek z připravované desky The Corma Age (Run Boy Run, The Golden Age), která by měla vyjít letos v listopadu.
http://www.youtube.com/watch?v=mgH-2zmYvk4&feature=fvst
Poslední živou produkci obstarali staří známí melancholici The Whitest Boy Alive. Ač tu hráli už dvakrát (recenze), skvěle sestavený setlist nenechal jediné tělo strnulé. Možná má Erlend Oye, jinak polovina bergenského dua Kings of Convenience, potenciál skládat na vyšší úrovni, to bychom pak ale přišli o všechny ty jazzové kudrlinky, kterými svá vystoupení kapela obohacuje, nebo nástrojovou přestřelku, jež končí smírem a oslavnou Burning. Po ní se všichni kolem jenom smějí.
Pro ty, kterým přináší úplněk potíže se spánkem, si přišel na pódium za DJský pult stoupnout Mike Skinner, aby do třetí ráno hrál mix taneční muziky od hip-hopu a junglu až po dubstep. Výběr měl Mike dobrý (na anglickou diskotéku si přišel zatančit dokonce i samotný Erlend z The Whitest Boy Alive), horší už to bylo s jeho mixováním. Hudební přehled bohužel nestačí, u The Streets mu to s mikrofonem šlo lépe.
I přes počáteční problémy se zvukem se ale letošní ročník Electronic Beats vydařil. A pokud vám výše zmíněná jména nic neříkají, zkuste si je poslechnout u nás v YouRadiu. Třeba objevíte nové oblíbence.
Electronic Beats
Praha, Divadlo Archa, 5. 5. 2012
Prince of Tennis, Grimes, Woodkid, The Whitest Boy Alive, Mike Skinner (DJ)
