Václav Havel v akčním filmu! Dokument o lásce k pivu a tvůrčí svobodě

Dokumentární film se záhadně znějícím názvem Občan Havel přikuluje není pokusem svézt se na vlně časosběrného dokumentu Občan Havel z roku 2007, jak by se mohlo na první pohled zdát. Rodinné duo Jana a Adama Novákových, tvůrců filmu Občan Havel jede na dovolenou z roku 2005, se tentokrát zaměřuje na zdánlivě banální a nedůležité období z roku 1974, kdy se Václav Havel stal na čas zaměstnancem pivovaru. Kvůli razítku do občanky, díky němuž se vyhnul pobytu ve vězení za příživnictví, tady musel přikulovat sudy s pivem.

Film Novákových na začátku hrozí nešvarem, který dokumentární film až příliš často považuje za jediné své umělecké východisko, totiž syndrom „mluvících hlav“. Při něm se na sebe vrství pouze promluvy lidí a jen málo pozornosti se věnuje něčemu, co by se dalo nazvat vnitřním rytmem filmu. Občan Havel přikuluje je svým způsobem také filmem mluvících hlav, ale to, čím se z těchto spárů vysvobozuje, je právě onen vnitřní rytmus. Tvůrci Jana a Adam Novákovi sestříhali z mnoha hodin materiálu svědectví o absurdní době československé normalizace, které během 74 minut ani na chvíli nepoleví ze svého apelu na diváka a stále udržuje jeho pozornost.

V dokumentu mluví i Havlovi estébáci
Vzhledem k výrazným osobnostem, ať už veřejně známým, nebo těm, jejichž osud se v roce 1974 prostě jen na chvíli zkřížil v pivovaru s osudem Havlovým, se ani není čemu divit. Novákovi tak kromě hlavního aktéra vyzpovídali vděčné postavičky formátu Pavla Landovského, Ivana Martina Jirouse nebo Jiřiny Bohdalové. Malým zázrakem jsou pak i krátké a očividně pokoutně točené výpovědi bývalých estébáků, nasazených tehdy na disidenta Václava Havla, kteří nakonec dali souhlas k publikování těchto záběrů ve filmu až po dlouhém přemlouvání.

Občan Havel přikuluje je však i příběhem o zrodu divadelní hry Audience, kterou Václav Havel napsal pod vlivem zkušeností právě z trutnovského pivovaru. Rodinnému tandemu Novákových se genezi této hry podařilo nahlédnout velmi komplexně – od výpovědí účastníků undergroundového nahrávání rozhlasové verze (také ve filmu zazní), přes archivní záběry zahraničních inscenací hry, až po vyjádření samotného autora, který v závěru dokonce několikrát za sebou ocituje nejslavnější hlášku ze své hry. Člověk neslyší tak často říkat svého ex-prezidenta: „Je to na hovno.“ Na nový film se ale toto konstatování nevztahuje. Občan Havel přikuluje je výbornou ukázkou toho, že vtáhnout do děje vás nemusí jen hraný snímek. I pokud jste v oné temné a pro mnohé už vzdálené době nežili, film vám její absurditu dokáže věrně přiblížit přes vzpomínky těch nejpovolanějších, aniž by vás nudil. Pro dokument je to vždycky dobrá vizitka.

Občan Havel přikuluje
Česká republika, 2009
Režie: Jan a Adam Novákovi
Hrají: Václav Havel, Jiřina Bohdalová, Pavel Landovský, Vladimír Merta, Jan Hartl, Ivan Martin Jirous a další
Premiéra v ČR: 15. května 2009