Tichý Richard Müller, skvělý Richard Müller
Nechodí na večírky, davy ho unavují. Nejvíc ze všeho ho trápí, že rozbil svou rodinu, a dnes se těší i z maličkostí. Stále ho baví hrát a skládat. Takový je dnes slovenský zpěvák a bývalý bouřlivák Richard Müller, a stejný vlastně byl i jeho pondělní koncert v pražském Divadle Hybernia. Klidný, pokorný a skvěle sestavený i zahraný.
Jako kdyby si i).
Vypráví o době, kdy na jeho koncert přišlo dvacet pět lidí z pětadvaceti, kteří v dané vesnici bydleli, o bohatýrských časech s kapelou Banket. Připomíná, že by bylo vhodné, kdybychom si po koncertě koupili jeho novou fotografickou knihu nebo alespoň spodní prádlo s jeho texty. "Určitě stojí za to, abyste do toho investovali," usmívá se zpoza brýlí. A do toho zpívá. Ve výškách sice trochu ztrácí, ale to je úplně jedno; nejistotu ve vyšších polohách nahrazuje typicky müllerovským vypravěčským darem. A v neposlední řadě skvělými komorními aranžemi, které s kapelou dlouhou dobu pro turné Potichu piloval a jež každou včerejší skladbu představily ve více méně jiném světle.
Poslechněte si akustickou verzi Spočítaj ma z turné Potichu
Poslechněte si Rozeznávám
http://www.youtube.com/watch?v=0JMxZwn3uEg
V osobní Už asi nie si vynikne ještě víc než na desce kontrast bicích a kláves, skvěle procítěně vyšla skladba Nahý II. Akustická verze Nebude to lahké se povedla přesně na hranici mezi táborovou hitovkou a syrovým monologem, Tlakovou níž (
), podle Müllera nejlepší skladbě, kterou mu Jaro Filip napsal, se zpěvák poprvé zvednul z barové židličky a se založenými pažemi sledoval, jak kapela skladbu dohrává. Nebylo to patetické, jen výmluvně dojemné, stejně jako Müllerova skloněná hlava po emočně vypjatých skladbách. Bylo vidět, že i tohle koncertování mu dává zabrat.
Před přídavky jen prohlásil, že není ten typ, který by se za každou cenu nechával vytleskával, a večer zakončil povedenou latino úpravou Srdce jako kníže Rohan, na vibrafonu a saxofonu postavenou Po schodoch a notorickou Štěstí je krásná věc. Publikum samozřejmě zpívalo s sebou, což koncert sympaticky vygradovalo; snad jen to tleskání „do rytmu“ by si příště mohlo odpustit.
Včerejší koncert totiž nebyl ani trochu řachanda, spíš něco mezi zpovědí a rozhovorem, o kterém se předem nevědělo, jak dopadne.
Dopadl skvěle.
Richard Müller – Potichu Tour
Praha, Divadlo Hybernia, 6. prosince 2010
Playlist: 1. 24 hodín, 2. V tom istom meste, 3. Už asi nie si, 4. Koniec sveta, 5. Aspoň plakať, 6. Rieka, 7. Nahý II, 8. Nebude to ľahké, 9. Milovanie v daždi, 10. Tlaková níž, 11. Smutná pieseň, 12. Rozeznávám, 13. Spočítaj ma, 14. Už, 15. Cigaretka na dva ťahy, 16. Očenáš, 17. Srdce jako kníže Rohan, 18. Po schodoch, 19. Štěstí je krásná věc