The Whitest Boy Alive, mistři světa v radosti
V pražském Paláci Akropolis se v pondělí představila německo-severská zábavná čtveřice The Whitest Boy Alive, která s fanoušky strávila zcela jistě tu nejradostnější hodinu a půl z celého dne. A frontman Erlenda Øye? Ten dokonce na chvíli seskočil z pódia a atmosféru si užíval přímo mezi lidmi.
Jak se zdá, pozvat na narozeninou party anebo prostě jan tak na pivo Erlenda Øye, polovinu norského dua Kings of Convenience, bude záruka stoprocentní zábavy. Soudě alespoň podle rošťácké show, kterou předvedl tentokrát s berlínskou klapelou The Whitest Boy Alive v plném Paláci Akropolis.
The Whitest Boy Alive do Prahy přijeli během dvou let podruhé, tentokrát s sebou kromě desky Dreams z roku 2006 přivezli i loňskou Rules.
A teď zpívejte vy
Oproti plánovanému playlistu muzikanti skladby operativně měnili a reagovali tak na rozjuchané publikum, které s kapelou ochotně hodinu a půl poskakovalo, tancovalo a tleskalo.
Burning a The Whitest Boy Alive v Praze
Ovšem nebylo by tomu tak, kdyby fanoušky celou dobu neúnavně nepovzbuzoval frontman Erlend. K party zavelel už při první písničce Keep a Secret. Za kytarou se smál, dělal obličeje a hned se zase svým písničkám chvílemi až legračně a pateticky oddával. Mezi "hitovkami" Burning a Don´t Give Up – jestli se hitovkami minimalistické, na bicích a úsporné kytarové lince založené skladby vůbec dají nazvat – seskočil do publika a pár minut s ním tancoval ( ), ochotně asistoval taškařicícm klávesáka Daniela Nentwiga, jenž v jednu chvíli vylezl na židli a svůj nástroj natočil směrem do sálu, s basákem Marcinem Özem pak předváděl tanenčí sestavy i herecké "etudy" a sám se při nich hecoval. Během poslední skladby Courage Erlend poprosil, aby si všichni, kdo fotí, foťáky a mobily schovali a naplno si s ním zatancovali. Poslechla celá Akropole.
Veselí The Whitest Boy Alive v Praze
http://www.youtube.com/watch?v=WFC9Pnh_zMw
V populárnější folkové dvojici Kings of Convenience je tenhle hudebný pětatřicátník s výraznými brýlemi ala Woody Allen klidnější a umírněnější, vtipné řeči směrem k publiku ale vede pokaždé. "Za ty dva roky, co jsme tady nebyli, jsme hráli v Americe i Indonésii. Ale pořád jsme ti samí kluci, děláme stejné písničky," povídal před songem Golden Cage.
Nic nebylo v tu chvíli přesnějšího – The Whitest Boy Alive jsou skupina, která neexperimentuje. Svůj úsporný, tak trochu nostalgický indie poprock dělá stále stejně, ovšem servíruje ho posypaný neobvyklou radostí z hraní i z toho, že fanouškům okatě chutná. A to se cení.
The Whitest Boy Alive
14. června 2010, Praha, Palác Akropolis
