Sunshine neustrnuli. Ale na „křtu“ desky nepřesvědčili

Sunshine prošli před časem totální změnou stylu a začali cílit na mladší generaci. Zábavný indie-disco-punk z jejich nové desky MGKK Telepathy ale naživo na křtu zněl banálně a jednotvárně. Horko, zvuk a nedostatek čitelných melodií vyvolávaly v pražském klubu Roxy rozpaky.

Večírek načali bratislavští From Our Hands a nového posluchače nijak nepřesvědčili. Kapela připomínala táborské Another Way, a to nejen zpěvákovou barvou hlasu. Matěj Hotka v první písni nervozitou neintonuje a třebaže pak strhne zbytek kapely ke slušnému výkonu, pár hodin po koncertě si z vystoupení kapely vybavíte jedině tapované kytarové sólo, rozjeté pop-punkové kousky Let It Burn! a Fake Romances a trapné podlézání publiku snahou nechat vyvolávat jméno hlavních hvězd večera.

Nebyl to klasický křest
Sunshine na koncertě představili novou desku s infantilním názvem MGKK Telepathy s neméně dospělou výzvou „KEEP MTHRFCKN KIDZ DANCIN’“ (nadužívání emo angličtiny je jednou z nejúnavnějších věcí na této skupině). Nebyl to klasický křest s poléváním alkoholem; frontman Kay Buriánek jen rychle poděkoval všem, co se na desce podíleli.
Kapela zahájí chytlavou novinkou Moon Rats a pak vcelku pravidelně střídá věci z předposledního alba Dreamer písně The Fear, Ghetto, uvedenou nezbytnou výzvou k tanci dětí s oidipákem, Pull The Trigger) a nové věci (K.I.D.S., New Manifesto a Venom).
Ne snad, že by záleželo na tom, z kterého alba jaká skladba je. MGKK Telepathy je tanečnější než předchozí deska, ale první půlka koncertu zní jako jedna dlouhá, místy decentně remixovaná písnička. Vždycky je v ní odsekaná sloka a pak více méně zpěvný refrén, který projde jedním uchem dovnitř a druhým ven. Strojově přesné, ale pořád stejné bicí, kterým navíc zoufale chybí výšky. Nohy to rozhýbe, ale než dojdete na záchod, nevíte, jak to vlastně bylo.

Spousta energie, ale písně působí spotřebně
Po půlce koncertu dojde na třípísňový blok (Never’s Always Never, What You’ve Got a Victim Is Another Name For Lover) z alba Moonshower And Razorblades. Když na poslední skladbu naváže ještě Top! Top! The Radio! s únavným intrem z desky Dreamer (pokusy o humor by člověk na koncertě Sunshine oželel), dojde vám, co do té doby zdánlivě rozjetému koncertu chybělo. Jsou to hity, které si zapamatujete na první poslech a které konečně roztancují děti pod pódiem. To je, přiznejme si, vcelku obdivuhodné: Sunshine na pár měsíců odstartovali sezónu, během níž jít na koncert do narvaného a nedýchatelného prostředí Roxy znamená značné riziko úpalu.

Poslechněte si píseň Top! Top! The Radio!

Koncert uzavírá píseň – pro Sunshine – s absurdním názvem We Don’t Believe In Hype a pak ještě dva přídavky, Tokyo Bassline z novinky a Keep Your Eyes Open z předchozí desky. Vcelku spokojené publikum (takhle zaplněné Roxy dlouho nebylo) nakonec odmění kapelu potleskem.
Zatímco nová deska MGKK Telepathy, sympaticky rozdávaná všem návštěvníků čtyř „křtících“ koncertů, ukazuje, že Sunshine v rámci možností neustrnuli na místě, koncert nepřesvědčil. Skupina má sice spoustu energie, kterou dokáže předat i pod pódium, ale její písně působí spotřebně a ploše.

Sunshine (křest CD), From Our Hands
19. května 2009, Praha, Roxy