Spasitelé Green Day pokládají 21. století na lopatky. Obsáhle a pateticky


Album American Idiot bylo symbolem sarkasmu zaměřeného na tupost nejen všech amíků. Green Day tehdy pěli ódy na blbost, především tu americkou, a do mikrofonů vykřičeli politický nesouhlas. Po tomhle fenomenálním úspěchu se pět let čekalo na nástupce vymítače všech idiotů. Tentokrát se láme 21 století. Už to ale není takové hrdinství, jako spíš nuda.

Když se před pěti lety Green Day postavili světu čelem a vykřikovali beze studu, jací jsou na světě idioti, našla se spousta fanoušků, kteří oslavovali jejich neohroženost. Nebojácnost jim vynesla titul nejpopulárnější kapely nejen v severní Americe – i když zrovna tam jejich sláva dosahovala nedozírné velikosti. Před přerodem na ochránce zdravého rozumu působila partička okolo Billie Joea Armstronga jako ikona neopunku, hrající něco mezi punkrockem a alternative rockem. American Idiot z nich udělal pozéry, kteří si hrají na spasitele a hlásají to, co si lidé údajně myslí, tedy pravdu, ovšem pod velmi úspěšnou komerční nálepkou. Nezávislost, underground a neohroženost, to všechno za pořádný balík peněz.
Trošku moc komerce a modernity na zdánlivé punkery, nezdá se vám? Navíc neohroženě a antirasisticky mixují dohromady různé žánry – popové balady (Restless Heart Syndrome), punkrockové úderky (Christian´s Inferno), alternativu (Viva la Gloria) i temperamentní exotiku (Peacemaker).

Poslechněte si 21st Century Breakdown

http://www.youtube.com/watch?v=18_RDi4nwvI

Rozsáhlá nálepka koncepčnosti na úkor kvality
Tuhle pózu nezměnilo ani nové album 21st Century Breakdown, koncepční opus o třech dějstvích, který vyplňuje místo mezi dobrými skladbami vatou, jež ani nestojí za řeč.
Čistokrevně popová balada Last Night On Ear, poslední kousek z prvního dílu nazvaného Heroes and Coins, svou neskutečně patetickou a „romanticky-melancholickou“ atmosférou dokládá celkovou neutěšenost alba. Bez podobných zbytečností by 21st Century Breakdown bylo výtečné tematické  – ani nemusí být koncepční – album, perfektně řemeslně zvládnuté a dotažené do konce. Nálepka „koncepční“ a pointa roztahaná do téměř 70 minut totiž dělá z nahrávky průměrný a neuspořádaný kousek. Jako by se snad Billie nemohl rozhodnou, který text z těch všech, které napsal, se mu líbí víc a vystihuje lépe jeho postoje. Takže na desku nacpal všechno pod heslem „fandové budou rádi, čekali dlouho, tak si užijou, že je toho hodně“.

Green Day umějí pořád výtečně staré, dobré, punkrockové úderky
Přitom napříč albem lze narazit na vzájemně si sice podobné, ale zajímavé a úderné kousky, které by daly 21. století rychlé a nemilosrdné k.o. Pilotní singl a tak trochu opus 21st Century Breakdown díky své délce a promyšlenosti dokládá, že Green Day se ani po osmém studiovém albu nemusí jít zahrabat do starého železa. Stejně tak úderná Know Your Enemy a energická American Eulogy.
Příště by to jen chtělo přemýšlet nad výběrem skladeb a celkovým konceptem alba. Méně někdy totiž opravdu znamená více.

Green Day – 21st Century Breakdown
Vydavatel:
Warner Music
Stopáž: 69:16

Skladby – Intro: Song Of The Century. Act 1 – Heroes and Cons: 21st Century Breakdown, Know Your Enemy, ¡Viva La Gloria!, Before The Lobotomy, Christian’s Inferno, Last Night On Earth, Act 2 – Charlatans and Saints: East Jesus Nowhere, Peacemaker, Last Of The American Girls, Murder City, ¿Viva La Gloria? (Little Girl), Restless Heart Syndrome, Act 3 – Horseshoes and Handgrenades: Horseshoes And Handgrenades, The Static Age, 21 Guns, American Eulogy (Mass Hysteria, Modern World), See The Light