Rozhovor s Michalem Malátným: Kterou písničku Chinaski nemůže vystát?
Zpěvák Michal Malátný je známý frontman skupiny Chinaski. Rozhovor s ním o hudbě pro vás připravila Michaela Vraná. Tady je.
Je pro vás velký rozdíl hrát na velkém koncertě, nebo na festivalu?
Na festivalu se nedá moc čarovat. I když dají se přivézt vlastní světla a tak… Já teda musím říct, že mám festivaly hodně rád. Nikdy jsem neměl, ale oni se to ti pořadatelé naučili dělat. Letos jsme hráli i v dobré časy, takže to mě hodně bavilo. Koncerty v hale dlouho připravujete a vymýšlíte… Tyto velké koncerty si většinou moc neužiju. Musíte přemýšlet, co tam je vymyšlené, aby se to nepokazilo.
Takže u vás nervozita pořád pracuje? I po těch letech?
Já jsem hodně nervák před koncertem. Ale ta nervozita mě vždy nažhaví na tu správnou provozní teplotu. Donutí mě to soustředit se a sebrat se. Ale nervózní jsem vždy děsivě, hrozné.
A jen vy, nebo i zbytek kapely?
Vypadá to, že kluci nejsou. (smích) Tak buď to dobře schovávají, nebo fakt nejsou.
Na akustickém koncertu jste hráli písně z Rockfieldu plus nějaké staré hity. Podle čeho jste vybírali staré písničky, které tam zařadíte?
My už víme, které znějí akusticky dobře a které ne. Taky to musí tu kapelu bavit. Chce to ten sled písní pořád měnit. Nejhorší, co je, je hrát pořád dokola Dlouhej kouř.
Je ještě nějaká písnička z vašeho repertoáru, která vám leze na nervy?
Nevím, co s tou Klárou. Já bych ji nejradši nehrál. Pár let jsme ji hráli v takové rychlejší verzi, teď jsme to zkusili hrát zase postaru, ale podle mě to nefunguje, já bych se na to vybodl. Ale chápu, že lidi to baví.