Rozhovor s Janem Křížem: Co plánuje do budoucna a proč se musí doma bavit o práci
Jan Kříž patří v současnosti k jednomu z nejobsazovanějších muzikálových zpěváků u nás. Není proto divu, že ho od listopadu budete moci vídat v připravovaném muzikálu Mefisto, který bude uveden k desetiletému výročí divadla Hybernia. Těšit se na něj můžete v roli Andreucia. Sympatického zpěváka i herce v jednom krátce vyzpovídala Adéla Špulková na první tiskové konferenci právě k chystanému muzikálu Mefisto. Na co se ho ptala, si můžete přečíst na následujících řádcích.
Jak jste se k roli v Mefistovi dostal?
Na roli Andreucia jsem byl přímo osloven samotnými tvůrci muzikálu.
Jak byste popsal svou postavu Andreuicia?
Na začátek by bylo dobré říci, že Mefisto = Faust (tvůrci vychází z motivu Goethe díla, ale nekopírují jej, proto muzikál nese název Mefisto, pozn. red.) a zjednodušeně má postava Andreucia je vlastně mladý Faust, Faust v mladém těle vydávající se za studenta Andreucia. Tato role je pro mě velice zajímává, je v ní co hrát, mám v ní možnost ukázat několik hereckých i pěveckých poloh.
V čem je Mefisto jiný než ostatní muzikály?
Myslím, že muzikál Mefisto má na to, aby byl opravdu dobrým českým muzikálem. Sešla se skvělá a kvalitní parta jak tvůrců, tak zpěváků, herců. Má zdařilý scénář, krásnou hudbu, alespoň co jsem slyšel z demo verzí. Navíc faustovské téma je aktuální i v dnešní době a poukazuje na základní lidské hodnoty.
Kterou ze svých muzikálových rolí máte nejraději?
Každou svou roli mám rád, ale nejraději asi vždy tu poslední, co hraji, protože ta je nejaktuálnější a jsem do ní nejvíce ponořený.
Máte nějakou vysněnou roli?
Mám, ale s postupem věku se to samozřejmě mění. Člověk se vyvíjí a k určitým rolím teprve dozrává. Jelikož nechci nic zakřiknout, tak nebudu konkretizovat.
Vaše žena (zpěvačka Marie Blahynková – pozn. red.) je rovněž z branže, jaké to má výhody a naopak nevýhody?
Velikou výhodou je, že rozumí mé práci. Ví, co to obnáší, co mě kvůli tomu může trápit a umí ji ocenit. Nevýhodou asi pak to, že před tou prací neuteču ani doma, protože ji doma řešíme. Tím, že jsme oba ze stejné branže, neunikneme tomu se o ní bavit.
Pocházíte z umělecké rodiny, neodrazovala vás právě proto rodina od práce v divadle?
Neodrazovala mě přímo od této práce, ale spíš od toho, abych šel studovat konzervatoř. Lepší bylo vystudovat nějaké řemeslo. Dal jsem na ně a jsem za to dneska rád.
Jste vystudovaný scénograf, věnujete se i této oblasti?
Věnuji, ale není na ni už tolik času. Beru to jako krásný koníček.
Letos jste podruhé vyhrál cenu Thalie, za Operetu a muzikál, jaký to je pocit?
Je to dvojnásobná radost. Vidím to tak, že má práce má smysl i pro odbornou veřejnost, že o ní ví, že ji vnímají a tímto způsobem mi dali najevo, že se jim moje práce líbí.
Jaké máte plány do budoucna?
V budoucnu bych se stále rád věnoval své práci, dál se v ní rozvíjel a nezacyklil se.
Rozhovor s Marpem: Plánujeme natočit novou desku s Chinaski
Rozhovor s Michalem Malátným: Kterou písničku Chinaski nemůže vystát?