Richard Müller už je zase dobrý písničkář

Rok a půl po desce Už přichází česko-slovenská hvězda Richard Müller s novým albem Ešte. Úspěšně na něm opakuje spolupráci se slovenským skladatelem a producentem Ivanem Táslerem, s nímž před deseti lety natočil výbornou desku 01. Ešte tak představuje Müllera nejčastěji v jeho klasické pozici písničkáře-vypravěče.

Pokud pro vás bylo poslední album Richarda Müllera Už (recenze) příliš experimentální, nemějte strach. Hned v úvodu nové desky Ešte, ve skladbě Stoj pri mne, je to starý dobrý chlapecký Müller, jak ho máme rádi; pomalé tempo, akustická kytara, milostný text a naléhavé sbory. Syntezátorové domalování refrénu a elektronický rej na konci písničky sice vyzní úplně zbytečně, ale netřeba se bát, takových lapsů je na desce jen pár.

Následující šanson Za stále tou istou, doprovázený na ukulele, představí Müllera v další silné poloze, v té akusticky křehké.

Zmíněné módy pak Müller na většině desky více méně pravidelně střídá. Do prvního pytle patří třeba Oko za oko (s vtipným banjovým prostředkem, elektronický závěr ale zní opět násilně) nebo úvodní singl Útek, který vygraduje v megalomanském kytarovém sólu. K těm tišším patří třeba na elektronickém tepotu bicích postavený Noe, Pichľavá nebo předposlední kratičká, ale svému názvu plně věrná Smutné piesne.

Müllerovy a Táslerovy experimenty končí se střídavými úspěchy. Skvělá, španělsky znějící Pri poslednej večeri je postavená na minimalistickém tanečním rytmu a říká si o remix, zato diskotékovou odrhovačku Zbabraný život si mohli pánové odpustit. Hrátky s vokodérem bych v roce 2011 raději poslouchal jen na internetu pod značkou Songify This.

Samostatnou kapitolou jsou texty, které si pro Ešte napsal zpěvák sám. Není žádné tajemství, že technicky není Müller nijak skvělý textař (obrací přízvuky, rýmy jako menší/zmenšil nebo fifty/ksichty bolí u srdce), sugestivní obrazy ale dokáže vykreslovat skvěle.

V milostných písních, kde mluví o pocitech, je ovšem nesrovnatelně silnější, než když se snaží filozofovat. Nejhůř to dopadá ve dvou duetech; Klid, mír a pokora s Terezou Kerndlovou je patetický a přeslazený pokus o všeobjímající laskavé poselství s uši trhajícím českým veršem “velké slova mají být němé”, Adam, Eva a had je neúspěšný pokus postavit písničku na olysalém Werichově citátu.

Přelomovou desku 01 Ešte nepřekonala, rozhodně je ale její důstojný nástupce.

Richard Müller – Ešte
Vydavatelství: Universal Music
Celkový čas: 41:43
Skladby: Stoj pri mne, Za stále tou istou, Noe, Oko za oko, Pri poslednej večeri, Pichľavá, Útek, Zbabraný život, Klid, mír a pokora, Ešte, Smutné piesne, Adama, Eva a had