Recenze na Kamenný most: Vnitřní monology Hanáka tomu daly šťávu
V kinech běží režisérská verze Kamenného mostu Tomáše Vorla. Přečtěte si recenzi Michaely Vrané.
Režisér a producent Tomáš Vorel se rozhodl oživit svůj nejoblíbenější film Kamenný most z roku 1996 v hlavní roli s Tomášem Hanákem. Po dvaceti letech tak vznikla režisérská verze, která je nejen zdigitalizována, ale obsahuje i nově namluvené vnitřní dialogy Tomáše Hanáka, má nový zvuk i obraz včetně triků a je o deset minut kratší. Podle Vorla jde o svižnější verzi pro diváky.
Nutno říct, že přidané vnitřní monology Hanáka, který tam hraje režiséra, filmu pomohly. Divák tak může aspoň víc porozumět tomu, co se mu honí hlavou. Film je hodně depresivní. Hanák se potácí od mostu k rodině a zpět a vlastně visí někde uprostřed. Neví, kam se vrtnout, co se sebou…
Manželka už nad ním láme hůl, přesto ho ale vždy bere na milost, stejně tak jeho matka, která na něj nedá dopustit. Hanák se nakonec ale vzchopí a pomocí magických hub (prostě houbičky, jak je dnes známe), napíše scénář, vrátí se k rodině a vše vlastně dobře dopadne.
Snímek je fakt těžký a kdo nemá rád filmové depky, asi se mu Vorel nezavděčí, ale pro ty, kdo se rádi hrabou ve vlastních myšlenkách a depka jim nevadí, je to ideální snímek. Na Kamenném mostě je také skvělé, že děj má rychlý spád rozdělený do krátkých kapitol. Příběh se nikde nezasekává, prostě příjemně plyne. Depkaři se nudit nebudou.