Rave je mrtvý. Klaxons teď hrají pop

Pro kapelu nelehká situace – po bombastickém debutu Myths of the Near Future přišli britští new raveaři Klaxons s druhou, nepříliš povedenou deskou. Na čtyři roky si dali pauzu a teď jsou tu s Love Frequency, přístupnější nahrávkou s několika hity. Klaxons na ní ale ztratili dřívější dravost a sílu.

Klaxons vtrhli na britskou scénu před více než sedmi lety s deskou Myths Of The Near Future, a jako kdyby tak deklarovali budoucnost žánru new rave. Jak rychle se vzedmula vlna progresivní indietronicy propojující do rána pařící kluby s energickými kytarovými koncerty, tak si na kapely jako jako Late Of The Pier, Hadouken! nebo New Young Pony Club na začátku nového desetiletí nikdo nevzpomněl.

Poslechněte si nové Klaxons v Youradiu

Klaxons se o to ještě pokusili otevíracím singlem Echoes druhé desky Surfing The Void. Zbytek už ale fanoušky nepřesvědčil a ukázalo se, že prokletý žánr byl pouhou módní vlnou, která se chtěla vymanit ze zavedených rockových postupů. V konkurenci ostatních trendů ale intepreti podlehli a jak je slyšet u posledních nahrávek Hadouken! či NYPC, sami přešli ke zvuku dubstepu, potažmo minimalističtější formě a méně zajímavým zvukovým hrátkám.

Novinku Klaxons Love Frequency předznamenal loňský koncert na Rock For People. Hudbníci tam dokázali, že energii v sobě stále ještě mají a minimálně pamětníky a přímé účastníky zmíněného krátkého období dokázali roztancovat a připomenout jim archivní momenty, mezi něž patří například táborský Planet Festival, kde skupina v Česku vystoupila vůbec poprvé. Odehrané ukázky ale rovněž napověděly, že živelnost a rychlé beaty, jimiž se i na albové dvojice Klaxons oháněli, berou za své.

Singly There Is No Other Time (v produkci elektropopových Gordon City) a Show Me a Miracle jsou sice docela dobré tancovačky, jež by se mohly probojovat i do vysílání běžných rádií,  zároveň ale částečně popírají podstatu Klaxons. Nikde samozřejmě psáno, že skupina musí hrát pořád dokola to samé, odklon k popu ale opět podporuje tvrzení, že new rave je mrtvý. Daleko zajímavější  je písnička Children Of The Sun, za kterou stojí Tom Rowlands z The Chemical Brothers a která víc a přesto nenásilně odkazuje ke kořenům skupiny.  Že se vyplácí nepodlehnout svodům mainstreamu dokazuje i nenápadná  a zcela jiná skladba The Dreamers.

Z Love Frequency je jasně slyšet, že Klaxons jdou naproti úspěchu. Výsledkem je ale jen středoproudý průměr s několika dobrými momenty; kromě zmiňovaných písniček je to třeba Rhythm Of Life, kde ani nevadí recyklace vlastních nápadů. Na podzim se Klaxons s novou deskou vrací do Prahy. Jestli kapela sestaví vyvážený sestlist z písniček napříč alby, mohl by to být příjemný zážitek.  Oznámení, že na turné vyrazí poprvé v historii s nástroji ze 3D tiskárny, ale v kontextu aktuální desky působí jen jako marketingový nástroj, který s kvalitou nahrávky ani trochu nesouvisí.

Klaxons – Love Frequency
Vydavatelství: Sony Music
Seznam skladeb: A New Reality, There Is No Other Time, Show Me A Miracle, Out Of The Dark, Children Of The Sun, Invisible Forces, Rhythm Of Life, Liquid Light, The Dreamers, Atom To Atom, Love Frequency