Příběhy sériových vrahů: Škrtič gayů Colin Ireland svou první oběť obložil plyšovými medvídky
Někdo si jako předsevzetí dá, že zhubne nebo přestane kouřit. Colin Ireland se rozhodl, že se proslaví jako sériový vrah a zároveň se tak pomstí společnosti za zničené dětství.
Colin Ireland měl v životě smůlu. Narodil se jako neplánovaný potomek sedmnáctileté dívce, kterou jeho otec okamžitě opustil. Nedovzdělaná svobodná matka žila u svých rodičů, brzy ale zatoužila po samostatnosti, a tak odvezla syna do jiného města. To byl začátek chmurného Colinova vyrůstání. Jeho máma si dokázala sehnat jen špatně placené práce na poloviční úvazek. Po nějaké době se provdala, její manžel byl ale tak trochu flákač. Když znovu otěhotněla, musela svého prvorozeného svěřit do péče náhradní rodiny.
Zpět si ho vzala zrovna ve chvíli, kdy ji manžel opustil s dvěma ratolestmi na krku. Chlapec, na kterého nikdo neměl čas a doma nechtěl být, se toulal sám po parcích a ulicích. Bylo mu skoro 12 a už zažil devět stěhování. V žádné škole nevydržel dlouho, a tak neměl kamarády. Zřejmě pro svou osamocenost se čtyřikrát stal terčem sexuálních nabídek pedofilů z okolí. To ho poznamenalo natolik, že se v dospělosti rozhodl pomstít celé společnosti. Jak přesně to chtěl udělat? Hodlal se proslavit jako sériový vrah.
8. března 1993 vyrazil již urostlý a dospělý Colin Ireland do jistého londýnského gay baru a seznámil se tam s Peterem Walkerem, skoro padesátiletým choreografem se zálibou v BDSM. To bylo pro Irelanda naprosto ideální – neměl slabost pro muže, jen, jak později řekl u soudu, mu přišli jako nejsnazší kořist.
Nechal se Walkerem odvést k němu do bytu, tam ho svázal a pod záminkou sexuální praktiky ho udusil igelitovým sáčkem. Tanečník měl psa; toho Ireland zamkl v komoře. Pak na mrtvolu naaranžoval dva plyšové medvědy do polohy 69, místo činu perfektně uklidil a vrátil se do svého bytu v desítky kilometrů vzdáleném městečku Southend-on-Sea. Tam netrpělivě sledoval média a těšil se, až se o vraždě začne psát. Jenže uplynulo pár dní a o mrtvém Walkerovi nikde ani zmínka. Naštvaný Ireland zavolal novináři z The Sun a anonymně nahlásil, že zabil chlapa a na jaké adrese jeho tělo najdou. „Chci být slavným vrahem,“ řekl doslova. Právě tehdy začala Irelandova cesta za krvavou slávou.
Vraždy spojí kondomem
Ireland si někde přečetl, že sériovým se vrah stává, když zabije pět a více lidí. Čekali ho tedy ještě čtyři výjezdy do podniku pro gaye a čtyři další mordy. Jako druhý mu za oběť padl Christopher Dunn, policie si ale dvě vraždy nespojila dohromady, a tak hned na to Ireland zabil byznysmena Perry Bradleyho III. Uškrtil ho, stejně tak Dunna, a na jeho tělo umístil panenku.
Ani poté se mu ale nedostalo požadované publicity Ireland začínal být naštvaný, a tak přišel cíl číslo čtyři: Andrew Collier. S jeho tělem naložil opravdu zvláštně. Zabil mu kočku – to proto, že když nechal psa z první vraždy žít, média ho označila za „milovníka zvířat“, a to se mu nelíbilo. Do její tlamy pak strčil Bradleyho penis a kočičí ocas zase vrazil mrtvému do úst. Zároveň tam nacpal i kondom, což udělal i Walkerovi, a doufal, že vyšetřovatelé konečně pochopí, že zabijákem je jeden a ten samý člověk. Dokonce policistům zavolal a ptal se, jak to, že si ty vraždy ještě nespojili.
Posledním zavražděným se stal Emanuel Spiteri. I jeho Ireland uškrtil. Jeho byt uklidil a zapálil a z bezpečené vzdálenosti zavolal policii; že na místě požáru najdou tělo, že je vrahem a že už další lidi zabíjet nebude. Teprve poté policie vyšla na veřejnost s informací, že jsou vraždy propojené a celý případ medializovala. Ireland získal přezdívku Gay Slayer, noviny News of the World mu říkali Jack the Gripper (svěrák) podle techniky vraždění. Muž konečně dostal to, co chtěl. Když pak policie získala nahrávku z bezpečnostní kamery, na níž byl Ireland se svou poslední obětí, šel se na stanici sám přiznat, že jde o něj. Tvrdil ale, že Spiteriho opustil před jeho bytem.
To ale nevěděl, že policisté měli vzorek otisků prstů. Porovnali je s těmi Irelandovými, a tak zjistili, kdo Škrtič gayů ve skutečnosti je. Ireland se ke všemu přiznal a u soudu mu bylo přiklepnuto pět doživotních trestů, za každou oběť jeden. Po odsouzení se o něj noviny rychle přestaly zajímat a k dispozici dnes není ani mnoho jeho fotografií. Zemřel v roce 2012 ve Wakefieldské věznici, bylo mu 57 let.
Příběhy sériových vrahů: David Berkowitz aka Samův syn vraždil na pokyn démonického psa
Příběhy sériových vrahů: „Zločinná Barbie“ pomohla sadistickému manželovi zabít vlastní sestru, dostala jen 12 let
