Paul McCartney natočil desku sám sobě pro radost

Tucet jazzových standardů nahrál na svoje poslední album Kisses On the Bottom Paul McCartney. Přestože je jasné, že se jedná o splnění McCartneyho snu, místy nahrávka působí, že se u ní muzikanti baví víc než publikum. Samozřejmě neurazí, na to je McCartney příliš zkušený; v kontextu jeho tvorby je ale dost zbytečná.

Poslední album Memory Almost Full vydal skoro sedmdesátník Paul McCartney před pěti lety, na letošek připravil dokonce dvě nové nahrávky. Ta první, Kisses On the Bottom neboli Pusinky na zadek, vyšla na začátku letošního roku. Populární Macca na ní přináší dvanáct nahrávek známých i méně známých amerických jazzových standardů hlavně z dvacátých až čtyřicátých let dvacátého století a dvě svoje písně v podobném stylu.

To samozřejmě není nic originálního. Pět desek s podobným materiálem vydal ve třetím tisíciletí pod názvem The Great American Songbook Rod Stewart a samotný McCartney už něco podobného úspěšně provedl v roce 1999 s rock’n’rollovými písničkami na albu Run Devil Run.

Při nahrávání nového alba se McCartney spojil s jazzovou klavíristkou Dianou Krall a producentem Tommy LiPumou a je nutné přiznat, že se jim podařilo dosáhnout skvělého zvuku; deska skutečně vyvolává náladu třicátých let. McCartneyho skladatelské schopnosti jsou úžasné, dvě jeho autorské písně (první singl My Valentine s akustickou kytarou Erica Claptona i druhý singl Only Our Hearts s harmonikou Stevieho Wondera) zcela zapadají do kontextu alba.

[soundcloud url="http://api.soundcloud.com/tracks/31127074" iframe="true" /]

Největší slabinou nové desky není McCartney skladatel, ale McCartney zpěvák. Přiznejme si, že McCartneyho sláva pramení především ze skladatelského talentu a zpěvákem je “až ve druhé řadě”. Ne snad, že by se McCartneyho jemný témbr k jazzovým standardům nehodil, ale na celé desce se střídají v podstatě jen dvě polohy – buď jemné vyprávění, nebo lehké přitlačení na pilu. A to je na čtrnáctipísničkovou (v deluxe edici dokonce šestnáctipísničkovou desku) prostě málo. I když těžko McCartneymu vyčítat, že

jsou trochu jiná liga…

Poslechněte si Paula McCartneyho v YouRadiu

Sám McCartney říká: “Tahle deska je velmi křehká, velmi intimní. Hodí se k poslechu domů, jakmile přijdete z práce, se sklenkou vína nebo šálkem čajem v ruce.“ S první větou lze beze zbytku souhlasit, ale i s tou sklenkou vína jsem se chvílemi nudil; rád si ovšem počkám na slíbené letošní “standardní” McCartneyho album.

Paul McCartney – Kisses On the Bottom
Celkový čas: 48:48
Vydavatelství: EMI
Skladby: I’m Gonna Sit Right Down And Write Myself a Letter, Home (When Shadows Fall), It’s Only a Paper Moon, More I Cannot Wish You, The Glory Of Love, We Three (My Echo, My Shadow And Me), Ac-Cent-Tchu-Ate the Positive, My Valentine, Always, My Very Good Friend the Milkman, Bye Bye Blackbird, Get Yourself Another Fool, The Inch Worm, Only Our Hearts