Paramore na cestě za světlými zítřky
Personální problémy v kapele dovedly Paramore na zvláštní cestu. Tak moc se po dobách neklidu snaží restartovat týmového ducha, až se jejich nová, v pořadí čtvrtá deska rozpadla na malé kousky. Prapor s nápisem Paramore tak nahoře drží hlavně zpěvačka Hayley Williams a její skvělý hlas.
Z eponymní nahrávky Paramore je víc než chuť vyříkat si věci s bývalými kolegy, kteří kapelu opustili, cítit chuť zkoušet nové žánry. Jako kdyby se ale trojice nemohla rozhodnout, co vyzkoušet dřív, co změnit a u čeho naopak zůstat. Možná i proto na desku kapela zařadila sedmnáct skladeb, což je skutečně moc (a je jedno, že některé jsou minutová intra). Pokud se nenecháte zahltit a dokážete se takovým množstvím novinek prokousat, může vám album přirůst k srdci. Bude to ale chvíli trvat.
Poslechněte si Paramore v YouRadiu
Zpěvačku Hayley Williams při skládání zřejmě popadla schizofrenie. Jak jinak vysvětlit, že za typicky williamsovským songem následuje vložka s ukulele nebo s banjem. Nezní to špatně, jen je to mírně šokující. Obdobné překvapení je i rozpustilý kousek Still IntoYou, k němuž pánové a dáma natočili lehce přeslazený, „shiny and happy“ videoklip. Na tohle jsme u Paramore zvyklí nebyli.
Obrat k pozitivnímu myšlení skupina avizovala dopředu. Několikrát se také nechala slyšet, že novinka bude mít „starší“ zvuk s menšími přesahy modernity. Písně s novým zvukem ale nad těmi staršími, poprockovými převažují. Je dost možné, že onu zbývající tvrdší stránku zachránil producent Justin Meldal-Johnsen, tedy basák Nine Inch Nails, který s nahráváním pomohl už třeba Neon Trees. A přitom tahle tvář kapele tolik sluší…
Tak třeba Part II jde v patách skladbě Let The Flames Begin, v níž si kytarista s bubeníkem polepšili o vkusnou instrumentální rozehrávku. Ta se bjeví také v závěrečné Future, kde po několika minutách dojde v garážové orgasmické zakončení. Obdobně nadupaně zní i Be Alone či neméně svižná Anklebiters. Zbytek desky se nese na "diblíkovské" vlně; přesto, že v Grow Up Hayley nenápadně zúčtuje s odejivšími kamarády Joshem a Zacem: Some of us have to grow up sometimes, If I have to I´m gonna leave you behind.
Nutno dodat, že je to právě Hayley Williams, která svým hlasem úspěšně kočíruje celou rozháranou smečku. V Last Hope si na pomoc vzala sboristy, zbytek ale zvládá bravurně sama. Sedí jí křehké, rozněžnělé polohy, stejně jako fraškovité či rockové. Je jako chameleon. Přestože je každá skladba z jiného stáda, díky zpěvačce působí deska výrazně kompaktněji.
Název Paramore odkazuje na existenční problémy kapely, na dobu, kdy se rozcházela a přemýšlela, zda vůbec pokračovat. „Věděli jsme, že potřebujeme Paramore představit nejen 
světu, ale hlavně nám samotným,“ prohlásili muzikanti. „Konec konců, cítíme se jako nová kapela,“ dodali. I přes slyšitelnou snahu o sjednocení působí jejich čtvrté album hlavně jako přestupní stanice na cestě za budoucími experimenty.
Paramore – Paramore
Vydavatelství: Supraphon
Celkový čas: 63:48
Seznam skladeb: Fast In My Car, Now, Grow Up, Daydreaming, Interlude: Moving On, Ain’t It Fun, Part II, Last Hope, Still Into You, Anklebiters, Interlude: Holiday, Proof, Hate to See Your Heart Break, (One of Those) Crazy Girls, Interlude: I’m Not Angry Anymore, Be Alone, Future