Nová deska The Killers: Šlehačkový dort bez těsta

Čtyři roky se čekalo na novinku The Killers. Na albu Battle Born se čtveřice z Las Vegas vrací k hymnickému stadiónovému poprocku, který předvedla už na druhé desce Sam’s Town. Sázka na jistotu je však tentokrát jedna velká nablýskaná nuda.

The Killers vtrhli v roce 2004 na hudební scénu jako velká voda s debutovým albem Hot Fuss, které okouzlujícím způsobem mixovalo britskou indie odrzlost a americkou pompéznost.

Skoro každý si v tom roce zpíval, že mu někdo řekl, že měl přítele, co vypadal jako holka, se kterou ten dotyčnej chodil v únoru minulého roku a baskytaristé celého světa ještě hodně dlouho na koncertech zvučili aparát na geniální (byť od The Smiths poněkud vykradený) riff ze začátku písně Jenny Was a Friend of Mine. Očekávání pak potvrdila i druhá deska Sam’s Town, která bez přehánění ukázala, že i rock’n’roll může být Velké Umění.

Poslechněte si The Killers v YouRadiu

Čtyři roky dlouhou pauzu tak pochopitelně provázela velká očekávání. Hned na začátku je třeba říct, že velmi přehnaná; nové album je žhavým kandidátem na zklamání roku. Pryč je elektronické experimentování předchozí nahrávky Day & Age, The Killers se vracejí k mustru ze Sam’s Town a navazují na všechny hrdiny amerického hymnického stadiónového rocku, ať už se jmenují Bruce Springsteen, The Eagles nebo Meat Loaf.

O čtyřce z Las Vegas se vždycky hovořilo jako o potenciálních nástupcích U2 v pozici největší poprockové kapely světa. The Killers však překonali U2 v přeprodukovanosti materiálu už na čtvrté desce. Do studia si pozvali spoustu špičkových producentů, například Stuarta Price nebo Daniela Lanoise, jenže úsloví “méně je někdy více” (přesněji řečeno “více je tentokrát méně”) v tomhle případě platí beze zbytku.

Třeba úvodní Flesh And Bone začíná osmibitovým pípáním, ke kterému se přidá zvuk spinetu, potom zpěv, klavír, smyčce a monumentální syntezátory, a to jsme teprve v první minutě. Nic proti velkolepým aranžím; jenže když kapela použije stejný mustr ve většině písniček, není divu, že splývají jedna s druhou.  

A hity? Bohužel. Nesmlouvavé pecky na první poslech typu Mr. Brightside nebo When You Were Young absentují. Anebo jinak. Jako další singl může zafungovat v podstatě libovolná skladba. Až ji budou rádia omílat dokola – nemyslím naše rádia, na ně jsou The Killers stále příliš progresivní, jistě se posluchačům napodesáté zadře pod kůži; všechny potenciální hrany jsou totiž od začátku pečlivě obroušené.

The Killers vždycky pracovali s pozlátkem a pompézností, jak se koneckonců na rodáky z Las Vegas sluší. Nová deska The Killers je ovšem jako obří šlehačkový dort, do kterého čím hlouběji se prokousáváte, tím víc vám dochází, že mu jaksi chybí těsto.

Nevím, jak vy, ale já mám z takového množství šlehačky vždycky břichabol.

The Killers – Battle Born
Vydavatelství: Universal Music
Celkový čas: 51:16
Seznam skladeb: Flesh And Bone, Runaways, The Way It Was, Here With Me, A Matter Of Time, Deadlines and Commitments, Miss Atomic Bomb, The Rising Tide, Heart Of a Girl, From Here On Out, Be Still, Battle Born