Nad Tatrou sa blýská aneb 5 skvělých slovenských desek
Není náhoda, že čytři z pěti podzimních slovenských alb, která dnes představujeme, vyšla u bratislavského vydavatelství Slnko Records. Jeho majitelka, hudebnice Shina, má dobrý vkus: do světa pomáhá písničkám, jež mají příběh, ale nejsou upovídané. Překypují emocemi, ale trapný patos neviděly ani z Košičanu. Znějí vcelku obyčejně, ale o to víc prostoru pro vlastní představivost dávají. Nepotřebují světové producenty, protože to důležité se odehrává v hlavách jejich autorů. A v malém světě ulic domovské Bratislavy.
Katarína Koščová – Oknom
Je tomu devět let, co zpěvačka Katarína Koščová uspěla ve slovenské verzi SuperStar. Několik let se potýkala s obavami, jak uspokojí představy mainstreamového světa, pak diktát rádií hodila za hlavu a naplno se vrhla do toho, co je jí milé: do komorního písničkářství ovlivněného šansonem, knížkami a hudbou, kterou dělají například Szidi Tobias, Jana Kirschner, Emiliana Torrini nebo Damien Rice. „Je omyl myslet si, že jsem si vybrala těžší cestu. Vybrala jsem si o dost lehčí cestu, protože neklamu ani sebe, ani posluchače,“ říká o svém čistém a upřímném písničkářském albu Oknom v rozhovoru pro hudba.zoznam.sk. Jestli máte rádi autenticitu, jakou roky představovala například Hana Hegerová, dejte albu Oknom a silnému hlasuKataríny Koščové šanci. Její písničky mají nápad a energii a doprovází je velmi dobrá kapela.
Tu v dome – Protichodné chute
Kdo v posledních týdnech sledoval zpravodajství a kazu slovenského listu SME, do nějž vlastnicky vstoupila investiční společnosti Penta, možná zaznamenal jméno Shooty. Patří slovenskému karikaturistovi, který spolu s vedením a dalšími redaktory na protest z listu odešel. Ve volném čase se Shooty věnuje hudbě – mimo jiné hraje na banjo v bratislavské kapele Tu v dome, jež po šesti letech vydala nové album Protichodné chute. Těžko bychom na české scéně hledali skupinu, která kombinuje tak kontrastní nálady jako Tu v dome: banjo (ideální příležitost přesvědčit se, že tenhle nástroj nemusí znít jako esence country) se tu mísí s cellem, nekonfliktní, místy až folklorní hlas zpěvačky Ali Kobzové do toho s vervou sobě vlastní zpívá písně o smrti. „Nesnažíme se nic napodobovat, snažíme se zjistit, co se dá. Baví nás objevovat,“ říká kapela. A posluchač může objevovat s sebou. Tu v dome znějí zlověstně, klaustrofobicky, ale zároveň křehce: tenhle „akustický metal“ je nejvýrazněji slyšet asi v písničce Chci vzbudit mrtvou s textem Jaroslava Seiferta (kromě něj Tu v dome na albu zhudebnili například i Emily Dickinsonovou). Básním moderních básníků se v Česku systematicky věnuje například folková skupina Hm…, přímočařejší pojetí skupiny Tu v dome ovšem tento typ městské lyriky posouvá do polohy, již v Česku neznáme.
Hviezda – Tu v Bratislave
Tomáš Ďurovka, zpěvák a textař skupiny Hviezda, na sebe na slovenské scéně upozornil s bratislavskou skupinou Med, která vydala jedinou řadovku Bratislava City. Hodně melancholie, nula afektu, bratislavské reálie poskládané do příběhů každodennosti a nejpřirozenější frontman/textař na světě – ideální do dvojice s emotivnějšími kolegy z Živých kvetů. Ďurovka je ovšem také hlavní postavou skupiny Hviezda, jejíž album, opět pojmenované po městě, ve kterém se všechno odehrává, Tu v Bratislave, vyšlo v září. Hviezda je na první poslech přímočařejší a rockovější než Med, to nejdůležitější ale zůstává: frontmanův civilní výraz, který si naléhavost s patosem neplete ani v okamžiku, kdy zpívá „ak o niečo ide tak jedine o lásku“. V přímočarosti je síla, o upřímnosti to ovšem, alespoň v hudbě, platí mnohonásobně víc. Album s radiovým singlem Havrani je tipem naší redakce.
Živé kvety – Bratislava
Vydalo Polí Pět, u Slnka vyšla předchozí alba kapely
Aktivitu Živých kvetů, skupiny okolo zpěvačky, textařky a spisovatelky Lucie Piussi, stíhají sledovat snad jen ti největší fanoušci; ještě před tím, než porodila syna, vydávala s kapelou desku v tempu jeden titul ročně. Jejich emotivní a v neposlední řadě i společensky angažované texty v rockově písničkovém obalu, který Piussi vymýšlí v tandemu s kytaristou Petrem Bálikem, má silnou fanouškovskou základnu i v České republice. Dvojsingl Bratislava I a Bratisalva II, hutná, temná a pod povrchem neklidná píseň o hlavním městě, jejíž text Piussi poskládala ze samých metafor, ukázala kapelu v nezvyklé meditativní poloze. Atmosféru písně (na albu hostuje Marián Varga na hammondky) dobře dokresluje „městský“ klip, obal alba ukazuje dva stejné pohledy na bratislavský hrad. Snímky od sebe ovšem dělí sedmdesát let.
Korben Dallas – Banská Bystrica
Další bratislavská skupina, trojice Korben Dallas, si v Česku našla fanoušky díky loňskému albu Karnevalova vrana s hity Spovede, Beh nebo Otec. Uplynul rok a Korben Dallas v Praze představil novinku pojmenovanou Banská Bystrica. Sama kapela mluví o inspiraci slovenskou alternativní písničkářskou školou Jaro Filipa, Andreje Šebana či Free Faces, někteří publicisté zase v souvislosti s triem poukazují na vrstevnatost hudby Deža Ursinyho. Hluboký rockový hlas zpěváka Juraje Benetina má ale úplně jinou barvu a vlastně i emoci: mnohotematické příběhy, které mu píše baskytarista Lukáš Fila, jsou daleko komornější a sevřenější. Svou neotesanou jemností a naléhavostí tak vlastně stojí v protikladu ke jménu kapely, jež odkazuje na bouchačskou postavu Bruce Willise ze sci-fi filmu Pátý element. Ke shlédnutí doporučujeme záznam z letošního festivalu Pohoda, kde Korben Dallas rock´n´rollovým způsobem ovládli velkou stage, i klipovku Za sklom z aktuálního alba. Ta zase velmi dobře ukazuje křehčí tvář kapely. Pozoruhodná je ale i skladba Spolu s Janou Kirschner, která, ač postrádá výrazný refrén, je od začátku do konce plná napětí.
