Kryštof: Jarka Nohavicu vezmeme i na turné
Novou desku Inzerát vnímá skupina Kryštof jako svého druhu živou vodu. K výsledku, jaký si představovala, jí docela nečekaně pomohl americký producent Yaron Fuchs - producent na inzerát. A taky písničkář Jarek Nohavica, jenž s kapelou pojede i únorové turné. Vše prý z přátelství. "Už když nám v Praze křtil první desku, dorazil z Ostravy na otočku vlakem. Už tehdy si platil i lístek," vzpomíná Kryšof.
Richarde, jak je na tom deska Inzerát autorsky? Půjde zase z velké části o vaše dílo?
Richard Krajčo: Ne, autorství desku od desky zvyšujeme, ať už rozumnou domluvou, nebo násilím (směje se). A dostali jsme se do stádia, kdy celá kapela Kryštof tvořila jako utržená ze řetězu a snad poprvé v naší kariéře jsme více než polovinu materiálu museli vyřadit. Tolik jsme toho všichni naskládali. Absolvovali jsme spoustu soustředění a dokopali materiál spolu jako opravdová kapela.
Na albu bude deset písniček, proč jste tedy vyřazovali tolik? Mohli jste nechat alespoň čtrnáct patnáct.
Nikolaj Atanasov Arichtev: To mívají spíše folkaři.
A vy jste co?
Nikolaj: My jsme folk punkeři (směje se).
Richard: Měli jsme takové přání, aby si člověk, když to doposlechne, řekl, že to musí dát ještě jednou. A věřím, že to tak je.
Jakub Dominik: Nám bylo řečeno, že v Americe se druhá půlka desky už neposlouchá (směje se).
Spolupracoval s vámi americký producent Yaron Fuchs, který s deskou pomáhal například Annie Lennox. Jak jste si ho našli?
Nikolaj: Už když jsme plánovali novou desku, věděli jsme, že si dáme rok pauzu, a že se vrátíme s něčím, za čím si budeme hrdě stát. Nejdříve jsme oslovili producenty tady u nás. Všichni nám připravili krásná dema na výborné úrovni, ale vzhledem k tomu, že znají naši starou tvorbu, přišlo nám, že se snaží jet v naší kryštofovské linii.
Pak přišel jeden náš kamarád s nápadem, že bychom mohli oslovit někoho ze zahraničí. Podal se inzerát na jeden hudební server, kde se scházejí muzikanti, zvukaři a producenti z celého světa a předávají si práci, zkušenosti…
Richard: …a světe div se, ozvalo se nám osmnáct producentů.
Co bylo v tom inzerátu?
Richard: Určili jsme v něm podmínky, uvedli jsme i naše finanční možnosti a ono to vyšlo. Nevěřil jsem tomu, od začátku jsem říkal, že je to hloupost. O to jsme byli překvapenější, když se ozvali producenti z Austrálie, Německa, Anglie, Ameriky. Poslali jsme všem jednu stejnou novou píseň – Parapet, která měla hotový jen zpěv a kytaru, poslali jsme i nějaké naše staré písničky a kapely, jež máme rádi, a řekli jsme jim, ať ukážou, kam by nás nasměrovali.
Dali jsme jim limit čtrnáct dní a čekali jsme, co se stane. Z osmnácti producentů se zpět s hotovou písní ozvalo dvanáct a my jsme si mezi nimi vybrali právě Yarona Fuchse, aniž bychom věděli, co má za sebou. Až když jsme si ho vygooglovali, zjistili jsme, pro koho pracoval.
Nikolaj: Původně jsme se vůbec tak vysoko nedívali, protože jsme si mysleli, že producentské hvězdy jsou mimo naše finanční možnosti. Měli jsme prostě štěstí, že Yaron měl v té době zrovna volno. Kdo ví, asi si řekl, že si ve svém volnu ještě přivydělá nějakou kapelkou.
Jakub: Mohli jsme si vybrat z pestré žánrové nabídky – byl tam teenage pop, některé verze jen s klavírem, akustické, další hodně elektronické.
Richard: Mohli bychom vydat samostatné album Parapet, kde by byly jen remixy té jedné písničky. Celkem máme dvanáct verzí a každá je úplně jiná. Na verzi Yarona jsme se ale shodli úplně všichni.
Poslechněte si Kryštof v YouRadiu
Takže proto se deska jmenuje Inzerát?
Jakub: Vlastně ano.
Richard: Posléze totiž vznikla písnička Inzerát. Když jsme se potom radili o tom, jak se bude album jmenovat, Inzerát se symbolicky nabízel.
Inzerát: Začátek nové cesty?
Jestli je na šesté řadovce Kryštofa Inzerát něco doopravdy nového, pak je to klukovská energie, se kterou Richard Krajčo zpívá a jeho kapela hraje. Jako kdyby americký producent Yaron Fuchs opravdu polil pány živou vodou. Spolu s moderním, živým a přijatelně popovým zvukem ála Muse se skupina slyšitelně posouvá za další zatáčku na mainstreamové cestě. Slyšet je to ostatně hned v titulní skladbě Římská.
Co zůstává z minula? Krajčo je známý jazykový ekvilibrista a, popravdě, poslouchat na nové desce další variace na to, co všechno jsme (hráč/sráči/snáři…), už je trochu otravné. Jistě, je to Krajčova licence, ale taky past; ostatně málokterý "upovídaný" textař v tomhle smyslu časem neomrzí.
Na druhou stranu ale na desce najdeme místa, která se Krajčovi vyloženě povedla; třeba bilanční spolupráce s Jaromírem Nohavicou v Křídla z mýdla působí sympaticky a překvapivě svěže, ať si kdo chce brblá o kalkulu.
A konečně zůstává i tradiční žánrový "krok stranou"; na Jevišti to byla skladba OstravSKA balada, tady funkci rozverného bonusu zastává Zatančím.
Trochu zbytečně působí v kontextu avizovaného pokusu o výrazný posun i "rebelský" duet s Tomášem Klusem ve sladkobolné písničce Cesta; to, že jsou hlasy obou interpretů chvílemi jen těžko rozeznatelné, je spíš vtipná shoda náhod. Vážně (a ani jako vtip) ale v dnešní době nelze brát jejich pseudorebelský boj na obranu směru, který si ve světě showbyznysu (ne)vybrali.
Richard Krajčo mluví o desce jako o vnitřním restartu. Z alba je takhle nová chuť ke hraní docela dobře slyšet. A na zimním turné uvidíme, jestli a jak se restart odrazil také na přístupu k živému hraní. (sli)
Co vám práce s Yaronem přinesla?
Richard: Pro mě to je vnitřní restart. Pro kapelu je to po mnoha letech nová energie. Práce s Yaronem nás hrozně stmelila, desku jsme nahráli za deset dní, což mi připadá dodneška neuvěřitelné. To, jak se všichni snažili, všichni těšili… to všechno kolem alba je pro mě něco nového. Po těch letech jsem to potřeboval.
Nikolaj: S natáčením předchozích desek už jsme si zažili nějaký standart. Teď bylo všechno úplně jinak. Vytvořili jsme si nový způsob práce, ve kterém budeme, doufám, pokračovat dál. Dříve jsme vždycky dali pár písniček dohromady a šli jsme do studia aranžovat. Tentokrát jsme půl roku před studiovou prací dělali na písničkách, které jsme do New Yorku přeposílali, a neustále dodělávali aranže. Byla to mnohem intenzivnější práce.
Jakub: Nová pro nás byla i samotná práce ve studiu. Základy, to znamená basa, bicí, kytary, se točily dohromady. Yaron se nás snažil dostat do koncertní nálady, což se, myslím, podařilo. V minulosti jsme byli zvyklí vypilovávat písničky k dokonalosti, každý nahrával sám svoji stopu a slyšel sebe a své chyby.
Richard: Jde o první desku, kde se nepracuje se samply, až na jeden elektronický kopák. Všechno jsou živé věci, takže písničky jsou plné nás.
Dal vám Yaron nějaké tipy? Případně opravil chyby, které jste dělali v minulosti?
Jakub: Samozřejmě si poslechl, co už jsme dělali v minulosti, jakému stylu jsme se věnovali, kolik lidí na nás v České republice chodí. Ale potom k nám přistupoval svým způsobem.
Nikolaj: Hezké bylo, že když jsme album dodělali, hned se nás ptal, kdy budeme točit další. Že prý by s námi zase klidně točil.
Jakub: Už nám domlouval studia ve Španělsku a v Americe.
To musí být hezký pocit.
Richard: Nejhezčí na tom je, že jsme zůstali přátelé. Dodneška si voláme, Yaron nám například gratuloval k prvnímu místu Inzerátu na iTunes, minulý týden mi zase volal a chtěl vidět klip Křídla z mýdla, v únoru se přijedou podívat na turné.
Proč přijel on za vámi a ne vy za ním do Ameriky?
Richard: Od něj bylo hezké, že myslel i na tohle. S ohledem na naše finanční možnosti se zajímal, co tu máme za studia. Když jsme řekli, že tu máme Sono s takovým a takovým vybavením, řekl: „Výborně proč byste jezdili, my přiletíme. Bookujte nám letenky.“
Na albu je deset skladeb. Který text nejvíce vychází z osobní zkušenosti?
Richard: Z mé osobní zkušenosti všechny. Až na jednu, Čím víc vím, k níž psal text Marek Dohnal. Nejemotivnější je určitě Cesta, což je velká zpověď, jsou tam také Křídla z mýdla, v nichž řeším, jak žiju a jestli mi zítra nebude pětašedesát a nebude už na všechno pozdě. Je tam také politická píseň Zatančím, která odráží, v jakém politickém marasmu tady všechno je.
V písni Křídla z mýdla vám hostuje Jaromír Nohavica. Bylo těžké ho ke spolupráci přemluvit nebo k sobě máte – coby Ostraváci – sousedský vztah?
Richard: Křtil už naši první desku Magnetické pole a od té doby si říkáme, že spolu musíme něco natočit. Jarek vždycky říkal: „Ještě není ten správný čas.“ A říkal to každý rok, už mě štval, až jsem zavelel, že tentokrát už ten pravý čas je.
V písničce zpíváte roli toho mladého kluka. O protékání života mezi prsty už tedy asi víte svoje.
Richard: Když máte děti, začnete o životě přemýšlet úplně jinak. Najednou vám všechno strašně rychle běží a také zjistíte, že spousta věcí je malicherných. Čím dál víc si kladete otázky o tom, co je a co není důležité, co jste stihl a nestihl a co jste těm svým dětem dal nebo nedal. Mně je pětatřicet, ale včera mi bylo čtyřiadvacet a vydávali jsme první album. Ostatně stále do nás hustí, že si máme uzavřít nějaké penzijní připojištění, protože jinak zítra nebudeme mít důchod. Takže i o tom skladba trochu je.
Videoklip ke Křídla z mýdla už je hotový. Kdy bude mít premiéru?
Jakub: Až po tom, co vyjde deska. Tedy koncem října, přesné datum zatím nevíme.
Venku už je klip k písničce Inzerát. Které z těchto dvou natáčení pro vás bylo zajímavější?
Jakub: U druhého klipu bylo nabíjející setkání s Nohavicou, který točil od rána do noci, aniž by na něm byla znát nějaká únava. Neuvěřitelně čišel energií.
O Nohavicovi se říká mnoho věcí – nejen těch dobrých. Jaký je za pódiem?
Richard: Nevíme, co se říká. My jsme s Jarkem kamarádi, k nám se chová hezky.
Nikolaj:Dokáže so porozumět s kýmkoliv. Kamkoli přijde, umí se přizpůsobit tématu, a hlavně má ohromný přehled.
Jakub: Já se s ním například několikrát potkal v Ostravě a on mě už z dálky zdraví.
Nechal si Nohavica za účast v písničce zaplatit?
Richard: Říkal jsem vám, že to je kamarád. A od toho se všechno odvíjí.
Dobře, ale z kamarádství vám například může „udělat cenu“, jak se říká.
Richard: To může, ale to pak není kamarád. (smích)
Jakub: Vzpomínám si, že když v Paláci Akropolis křtil naši první desku Magnetické pole, přijel nemocný z Ostravy na otočku vlakem košičanem, což není žádný luxus. Už tehdy si platil i lístek. Velkorysé.
Richard: Mohu ještě říct, že kromě hostování v písničce s námi jako host pojede i celé halové turné v únoru. A to ne tak, že se tam objeví a pokřtí nám desku, ale bude naší součástí a my budeme součástí jeho písní. Bude tedy regulérní host koncertu a v programu zazní zhruba pět nebo šest jeho písniček.
