Keane v Praze: Zaťaté pěsti a nadšená Lucerna
V pátek 2. listopadu do Prahy poprvé přijela britská skupina Keane. Velký sál Lucerny se jí sice do posledního místa zaplnit nepovedlo, ti, kdo přišli, ale s kapelou odzpívali a odtančili celý set. Ten ostatně kandiduje na jeden z nejlepších letošního roku. Kombinací přátelské atmosféry, pokorných výkonů a kvalitní technické stránky porazil všechna stadiónová turné a naplnil prvek genia loci.
Půlhodinový set zahájila předkapela Zulu Winter přesně v osm hodin. Nástroje v čele s tepající baskytarou byly sice docela dobře rozeznatelné, jejich hlasitost ale překračovala únosné hranice a člověk tak neslyšel ani vlastní tleskání.
Kromě známějších skladeb Small Pieces a We Should Be Swimming představili Zulu Winter i bezejmennou novinku a dokázali, že i se stokrát ohranými motivy můžete publikum docela dobře rozehřát.
Odbyla devátá.
"Jseš mladej,“ to si třiatřicetiletý zpěvák Keane Tom Chaplin před zrcadlem říkat nemusí, on totiž roztomilý klučina pořád ještě je. Stejnojmennou startovní písní (You Are Young) ale jistě potěšil nejednoho diváka, pop v podání Keane si totiž do Lucerny přišli poslechnout i lidé ve věku rodičů muzikantů.
Setlist aktuálního turné Keane má pevnou kostru, kterou kapela na jednotlivých zastávkách jen drobně pozměnuje. Pro tu pražskou lehce poupravila pořadí a po sedmi letech opět zařadila dojemnou She Has No Time z desky Hopes and Fears (2004).
Poslechněte si Keane v YouRadiu
Kapela jela od samého začátku na plný plyn a Chaplin se už po prvních skladbách zapotil tak, že to bylo vidět až do poloviny sálu. Nic nestálo v cestě (Nothing In My Way) energickému pátečnímu večeru.
Chaplinův hlas fungoval po celou dobu pevně a i díky čistému zvuku naplno vynikla souhra celé kapely – prostě Perfect Symmetry. Kromě nasazení muzikantů se povedlo i funkční osvětlení s úsporným vizuálem alias odkazem na aktuální desku Strangeland. Atmosféru skvěle doplnilo třeba při We Might As Well Be Strangers, v níž poprvé zazněly hlasivky davu.
Vůbec je to s podivem (Is It Any Wonder?), jak vřele a nadšeně fanoušci v Lucerně Keane odpovídali; na Chaplinovu zaťatou pěst, která co chvíli vyletěla do vzduchu, reagovala nejen plocha, ale obsypané balkony. Chvílemi to dokonce vypadalo, jako kdyby se pár nadšených fanoušků z ochozů chystalo překulit dolů.
Atmosféru si ale užíval i zjevně dojatý Chaplin, publikum nechal odzpívat kus hitovek Disconnected nebo přídavkovou Sovereigh Light Café a nahlas slíbil, že se do Prahy vrátí jako turista.
Na první český koncert Keane by tak fanouškům měla zůstat jen dobrá vzpomínka, žádný špatný sen (A Bad Dream). Škoda jen těch zotročujících foťáků a mobilů v rukou poloviny sálu. Na koncertech, jako byl ten včerejší, by se v rámci zachování romantiky v sále měly kapesní přístroje zakazovat.
Keane
Support: Zulu Winter
Praha, Velký sál Lucerny, 2. 11. 2012
