Kdo? DJ Owl City. Co? Skvělá párty před startem školy
Nejdřív přišel obrovský úspěch se singlem Fireflies ze desky Ocean Eyes. S dalším albem ale Adam Young aka Owl City slávy ani trochu nenedělal. Co by jednoho srazilo do kolem, Adama povzbudilo. Letos se vrací s hlavou vztyčenou, novým tvůrčím týmem a hravou taneční nahrávkou The Midsummer Station. Nenechte se k tanci s ním pobízet dvakrát!
Ten tam je snový svět plný dětinské radosti ze života, jak jsme ho znali ze singlu Fireflies (poslechněte si v YouRadiu). Adam Young alias Owl City sice stále zpívá o běžných věcech, už ho ale nerozparádí i naprosté blbinky jako v případě alb Maybe I‘m Dreaming (2008) a Ocean Eyes (2009, recenze).
Při poslechu novinky The Midsummer Station už nebudete Youngovi závidět jeho domnělé hulení, které mu navozuje psychedelické stavy, jež pak přenáší do svého hudebního vsemíru. Naopak mu zatleskáte, protože s grácií vybral nedobrovolný pád během loňského počinu All Things Bright and Beautiful (recenze) a „soví letku“ vybalancoval na přijatelnou mez mezi popový mainstream a své ceněné začátky.
Poslechněte si nové Owl City v YouRadiu
Lízátkové All Things Bright And Beautiful tak střídá beaty vybalancovaná taneční nálož. Nečekejte vyšší dívčí. Owl City namísto snahy o umělecké album roku aspiruje na taneční desku letošního léta. Našlápnuto má skvěle. Na blížící se začátek školního roku nechá snadno zapomenout patrně největší hit alba – pekelně chytlavá a klasickým „sovím městem“ nepřeslazená Metropolis (v YouRadiu).
K tanečně náročným letním večerům pod širým nebem se však skvěle hodí většina nového repertoáru Owl City. Dreams and Disaster, I‘m Coming After You, Speed of Love a především singl Good Time s mladičkou Carly Rae Jepsen (znáte z hitu Call Me Maybe) těžkými beaty rozparádí i zapřísáhlé odpůrce bezstarostných tancovaček. Kromě vtipných aranží milé překvapí i fakt, že syntezátory netokrát Owl City nechal spát. Young si se svým týmem vystačil s elektropopovým minimalismem par excellence.
Owl City se ale pustil i do hudebních experimentů a od snového synth-popu se posunul také do kytarovějších vod. Taková Dementia, v níž si zahostoval Mark Hoppus z Blink -182, má sice typický zvuk známé pop-punkové kapely, na soundtracku Dawsonova světa by ale ostudu rozhodně neudělala. A nedělá ji ani v repertoáru Owl City. Poprockovým zvukem neurazí ani další podobně laděný kus z druhé půle desky, Embers.
Owl City sice na své čtvrté studiovce nepředkládá hudební lahůdku. Rozhodně se ale nemá za co stydět. 
Minimálně ukazuje, že jeho nápady ještě zdaleka neřekly poslední slovo. Ať si pro příště vybere taneční elektro-pop nebo se vydá do tvrdších vod, neprohloupí.
Owl City – The Midsummer Station
Vydavatelství: Universal
Celkový čas: 40:50
Seznam skladeb: Dreams and Disasters, Shooting Star, Gold, Dementia, I’m Coming After You, Speed of Love, Good Time, Embers, Silhouette, Metropolis, Take It All Away