Jste závislí na Facebooku? Film The Circle vás z toho rychle vyléčí
Vědět je dobré, ale vědět všechno je lepší. Tak zní jedno z mnoha hesel, co padnou z úst Toma Hankse aka šéfa společnosti The Circle, která sleduje, sdílí a shromažďuje všechno a o všech.
Používáte Facebook, Gmail, produkty Apple? Určitě ano. Všichni jsme lidé digitálního věku a přijde nám přirozené se z dost pochybných důvodů vzdát velké části svého soukromí, a to bez možnosti získat ho zpět. Neustálé informování okolního světa o tom, kde jsme, s kým jsme, co tam děláme a na co při tom myslíme se stalo hnacím motorem našich životů.
Fiktivní korporace The Cirle ze stejnojmenného snímku vlastní jednotnou sociální síť, kterou používá 83% dospělých Američanů. Její sídlo je v podstatě takovým velkým moderním zábavním parkem, který její zaměstnanci málokdy opouští. Všichni jsou to mladí, kreativní a vzdělaní lidé bez vztahů a dětí. The Circle také vyrábí telefony, tablety, počítače a nově také miniaturní kamery, které rozmisťuje na nejrůznějších místech. Vše je pokryto, vše je propojeno. V The Circle vědí o svých uživatelích všechno a pokud pro ně pracujete, znají toho ještě mnohem víc. To rychle zjišťuje i Mae (Emma Watson), která je ze své nové práce naprosto nadšená. A ačkoliv ze začátku má jisté pochybnosti, postupně zdejší hesla „tajemství jsou lži“ a „sharing is caring“ přijme za svá a postupně se roztáčí v kruhu, ze kterého možná nebude tak lehké vystoupit…
Aktuální téma filmu Jamese Ponsoldta se vás musí zákonitě dotknout, pokud se pohybujete na internetu a máte alespoň jeden profil na některé ze sociálních sítí. A správně by vás z něj mělo také mrazit – The Circle je sci-fi, proto si může dovolit zobrazovat sledování společnosti na takové úrovni, na které v tom současném a opravdovém světě není. Nálepka „až sem to může dojít, lidé bděte,“ by tu tak měla fungovat bez problémů.
Jenže nefunguje, a to kvůli dvěma věcem. Zaprvé, jen těžko se dá věřit globálnímu dopadu aplikací firmy Circle, který je neustále zdůrazňován a funguje jako strašák v poli. Orwellovská blízká budoucnost, kterou tu tvůrci malují, je v několika momentech zbytečně vyhrocená a šustí papírem. Divákovi tedy dělá trochu problém cítit se u snímku nepříjemně a vnímat jeho hlavní sdělení tak silně, jak by si autoři přáli.
A zadruhé – Emma Watson má jistě mnoho talentů, toho hereckého je ale minimum. Ačkoliv je v každé své nové roli o něco lepší, The Circle by slušel někomu, kdo nemá obličej křičící „jsem hodná holka, kterou ráno oblékají cvrlikající sýkorky“. A tady je potřeba zmínit, že snímek vznikl na základě knižní předlohy. V ní čtenáře ani tolik neděsí prostředí, v němž se příběh odehrává, ale proměna Mae, která postupně totálně podléhá světu „circleistů“ a v závěru přemýšlí, kdy už konečně bude možné zobrazit a sdílet i lidské myšlenky.
Takový part Emma Watson nemohla nikdy zvládnout. Její Mae je jen naivní holkou, která zkazí, co může, a nakonec se snaží vykoupit katapultováním se do role světice, která odhalí zlé, po moci bažící korporátní šéfíky a tím udělá svět krásným a skvělým. Ne. Ta myšlenka, za kterou bojuje, totiž není ani krásná, ani skvělá. Problém ale je, že když se díváte na ksichtík Emmy Watson, v první chvíli vám to vůbec nedojde. Bojujete s tím – tak prozřela, nebo neprozřela? Nebo prozřela jen tak napůl? Závěrečné titulky začínají a vy jste zmatení úplně stejně jako malý kluk, kterému se udělalo těsno v kalhotách poté, co omylem zahlédl svou matku ve spodním prádle.
Mae má ztělesňovat sociopatku, která je bytostně přesvědčená, že „soukromí je kráděž“. Místo toho je tu prostě jen Hermiona, která tentokrát před davem nemluví o feminismu, ale o internetu.
A přitom jen stačilo třeba zaměřit se víc na myšlenku, že čím víc lidí ji sleduje na síti, tím více se Mae izoluje od svých skutečných známých z masa a kostí. Nesnažit se na vázat na věci, které známe ze současnosti a netlačit tolik na pilu. Pak z toho mohla být průměrná agitka pro teenagery posedlé svým počítačem, která by prošla bez větších ovací, ale také bez ztráty květinky. Takhle je to výkřik do prázdna, na který ale zapomenete dřív, než si o něm stihnete napsat znuděný status na Facebook.
Hodnocení: 2 z 5 koulí
Viděli jsme Přes kosti mrtvých: Jaký je nový film režisérky Hořícího keře?
Zašli jsme na vychvalovaný horor Uteč: Ten film rozhodně musíte vidět. Proč?
