Jednou za půl roku si dám vodku, jinak alkohol nepiju, říká Kryštof Michal ze Support Lesbiens

Ač se to nezdá, pražská kapela Support Lesbiens za sebou pomalu uzavírá druhou dekádu na české scéně. Do povědomí hudební veřejnosti se zapsala jako úspěšná, anglicky zpívající kapela, která hraje hudbu na pomezí melodického popu a rocku. Letos vystoupí například i na slavnostech slunovratu Finlandia Midnight Sun v Praze. Se zpěvákem Kryštofem Michalem jsme si povídali o finské vodce, soundtracku k filmu Máj, na přetřes však přišla i problematika plagiátorství v současné hudbě.

Jak se s kapelou těšíte na festivalu sezónu?
Těšíme se hrozně moc. Loni jsme dělali na muzice k filmu Máj a nesoustředili jsme se jenom na hraní. Letos jsme si naplánovali víc koncertů než loni; kromě festivalové sezóny ještě přijde nějaká klubová túra na závěr roku. Takže máme čas si to konečně užít.

Na který z těch festivalů se těšíte nejvíc?
Já bych žádný konkrétně nevypichoval…

Tak jinak: který z festivalů, kde budete účinkovat, považujete za nejprestižnější, ať už z pohledu kvality, nebo návštěvnosti?
Prestižní jsou samozřejmě velké festivaly, kde se kapely konfrontují navzájem. Z toho je potřeba vyjít se ctí a ukázat, že to člověk nějakým způsobem umí – pakliže to umí, samozřejmě. Velké festivaly jsou důležité, protože tam jsou fanoušci zastoupeni v hojném počtu. Já ale, upřímně, považuju za důležitý každý koncert. Když se povede a přesvědčí větší či menší skupinu lidí, vždycky nás pak překvapí, že při dalším vystoupení přijde daleko více lidí …

25. června vystoupíte jako jedna z hlavních hvězd na festivalu Finlandia Midnight Sun, kde zahraje ještě finská Apocalyptica. Jaký máte vlastně vztah k finské vodce a finskému metalu?
Já osobně alkohol nepiju asi od devatenácti, kdy jsem se málem upil při otvírání pražského klubu Bunkr, který už dávno neexistuje. Pak jsem přestal pít úplně. Mně alkohol ani nechutná. Ale třeba jednou za půl roku se prvoplánově opiju – a to pak piju vodku, což je zajímavé. Asi proto, že tam z ní není příliš cítit zápach, je to čisté a člověk to do sebe jenom kopne. Považuju to za nejmenší zlo. Takže Finlandia Midnight Sun bude dost zajímavá akce, na kterou se fakt těším. Apocalypticu jsem ještě nikdy neviděl, tudíž jsem zvědavý. Pro mě se spojí příjemné s příjemným (smích). Nejdřív si zahraju, pak si půjdu poslechnout ještě jednu kapelu.

Poslechněte si píseň 1. máj

Mohl bych se vrátit k vašemu sporu se zpěvákem Janem Kalouskem?
Jasně.

Máte už nějaké reakce od fanoušků? Jsou negativní?
Myslím, že ne, protože ten rozsudek vlastně dopadl dobře pro nás, alespoň co se týče morální stránky sporu.

Myslel jsem, že soud rozhodl, že původním autorem těch několika pár taktů je Jan Kalousek, ale že Support Lesbiens můžou svojí skladbu šířit legálně dál… (Pozn. redakce: jedná se o podobnost a autorství Kalouskovy písně Chodím ulicí a skladby Supportů In Da Yard.)
Ne, oni řekli, že mezi naší a Kalouskovou písní je skutečně velká shoda. Nemohli říct, že jsme opisovali od Kalouska. I odborník tam totiž řekl, že stejně tak můžeme vypozorovat podobnost mezi jinými Kalouskovými písněmi a věcmi, které vznikly před Kalouskem. Jak on správně poznamenal, ta žánrová nůše, ve které se to hodně omílá dokola, je poměrně velmi malá. Soud ve třech bodech rozhodl, že nám nezakázal šířit písničku, autorství zůstalo u Support Lesbiens, ale řekl, že autor naší písničky (kytarista Jaromír Helešic) musí Kalouskovi zaplatit 200 tisíc korun. Což je zvláštní, že? Jako kdyby řekli: za nehodu, kterou jste nezpůsobil, budete platit pokutu. Tohle si už skutečně musí každý přebrat sám, my už se k tomu moc vyjadřovat nechceme. Těch podobností jsou i ve světě určitě stovky.

Jako třeba kauza s plagiátorstvím Coldplay, že?
Jo, ale tam je hudba naprosto identická. My jsme měli podstatnou shodu. Což je rozdíl. Ale ani v případě Coldplay nevím, jak to rozsoudit. Stát se totiž může cokoliv, sám to teď moc dobře vím. Coldplay ty skladby třeba slyšeli před mnoha, mnoha lety, nosili je v hlavě a pak složili písničku v dobré víře, bez nějaké aktuální inspirace, ale zkrátka se do toho podvědomě trefili. Všichni muzikanti na něčem vyrůstají a nosí to s sebou v hlavě, přesto to z mého pohledu není plagiátorství. Krádež musí být vědomá záležitost. Ten model, ze kterého každý čerpá, je dosti malý.

A mluvil jste o kauze s Kalouskem po soudním rozsudku?
Ne. Osobně si myslím, že to mohl být docela dobrý mediální tah. Možná, že to jsou z mé strany jenom spekulace, ale ten spor vznikl, když Kalousek vydával desku. Pět let se nic nedělo a když pan Kalousek vydával další desku, tak začal soud. To je taková zvláštní shoda. Management asi zjistil, že to je mediálně využitelné. Což chápu, i když neříkám, že s tím souhlasím. Ale co s tím můžu dělat?

Většina kritiků soudí, že jeden z mála kladů filmu Máj představuje váš soundtrack, V hlavní písni 1. Máj zpíváte česky, a zní to moc dobře. Proč tedy na všech vašich nahrávkách zpíváte anglicky?
Supporti vznikli jako anglická kapela a nikdy jsme neměli potřebu to změnit. Bavili jsme se o tom, hodnotili jsme to, ale došli jsme k závěru, že Support Lesbiens je zkrátka anglicky zpívající kapela a taky dál bude. Máj pro nás byl velkou zkušeností, nejen kvůli češtině, ale protože jsme dělali i hudbu k filmu. Jasně, že jsme nemohli dělat Máj v angličtině (úsměv). Na další vývoj kapely by tahle zkušenost neměla mít žádný zásadní vliv. Přijde-li ale v budoucnu nějaká podobná nabídka, zase se toho rádi zhostíme.

Vaší zatím poslední deskou je loňská Lick It. Jak jste spokojeni s ohlasem na toto album?
Myslím, že se deska velmi podařila.Je tam spousta hezkých pecek, byla velmi dobře nahraná, i texty se povedly. Lidi na nás pořád chodí a asi je to tedy pořád baví. Myslím, že naše hudba se stále vyvíjí, ať už kvalitativně, aranžérsky nebo zvukově. Koncertní repertoár obměňujeme každý rok, dva. Jsme spokojeni a věřím, že fanoušci taky.

Podívejte se na videoklip písně Seas z alba Lick It

http://www.youtube.com/watch?v=4yc85YvVu6Y&feature=PlayList&p=002AA8FDBF19A2AD&playnext=1&playnext_from=PL&index=5  

Shromažďujete už teď materiál na další desku, nebo se spíš zaměřujete na koncerty?
Teď se spíš soustřeďujeme na koncerty, ale je fakt, že pravděpodobně v další půlce roku začnou vznikat materiály k nové desce.

Žánrově, respektive stylově budete chtít setrvat na současných základech?
Malinko budeme bortit pevnost té jednoduché písničky, obohatíme aranže skladeb, ale jinak zůstaneme v podobném stylu. Myslím, že i poslední deska je zase trošku tvrdší, a to je určitým způsobem směr. Zkrátka, chceme to postavit na tom dobrém, co jsme zatím vyprodukovali, a přidat zase něco nového. To je, myslím, ideál.