Inekafe a neopunkový důchod? Ani nápad!
Co nového u Iného kafe? Především už nějakou dobu používají jednoslovný název Inekafe. Vydali výpravnou bestofku. A hlavně si uvědomili, že opravdu, ale tentokrát jako fakt opravdu, chtějí pokračovat v hraní. Na úvod turné přesvědčili vyprodaný Palác Akropolis.
Odborníci na slova „definitivní“ a „konec“, případně jejich kombinaci; i to vás možná napadne po vyslovení jména Inekafe. Vždyť za poslední čtyři roky ohlásili poslední koncert, ukončení kariéry a následný réunion tolikrát, že 
to jeden nestíhá počítat.
Létání a kapela? Nakonec to dohromady půjde
Za opakovaným návratem Vraťka, Foruse, Doda a Waya ale nehledejte kalkul, souvislosti jsou o mnoho prostší: Vraťko se před čtyřmi lety rozhodl, že se bude naplno věnovat své profesi leteckého pilota, což nebylo slučitelné s životem muzikanta. Kapelu opustil a tím ji prakticky pohřbil. Po několika „posledních“ koncertech však zvítězily emoce a nostalgie, leader bratislavské formace našel kompromis a Inekafe tak pokračuje dál. A pozor, v létě se prý objeví nová deska.
Upřímně řečeno, bratislavská banda ve svých začátcích nepřišla s ničím novým a ani v dalším průběhu kariéry díru do hudební historie neudělala. Přesto si ale zaslouží uznání – ať už neúnavným obrážením českých festivalů v dobách, kdy tu po nich neštěkl pes, každoročními šílenými (v tom nejlepším slova smyslu) předvánočními koncerty v pražském Futuru anebo prostě faktem, že na východ i západ od hranic lepší neopunk neuslyšíte.
Poslechněte si Inekafe
V tom mají ostatně jasno i fanoušci. „Vyprodáno!“ slyšela mladá slečna u pokladny v Paláci Akropolis, když si sem týden před koncertem přišla pro lístek na své oblíbené „kafáče“. To samé by se dozvěděla i v několika 
dalších městech, do nichž má Inekafe v následujících dnech namířeno. Věrnost s velkým V!
Vražedné tempo a louže potu
Jakoby Vraťko a spol. chtěli od první chvíle, co na pódiu vystřídali předskokany Selfish, dokázat, že jsou to stále titíž mladíci jako před lety. Vyprávět by mohl zejména baskytarista Forus, jenž se už po pár minutách koupal ve vlastním potu.
Inekafe ale nemarnilo čas a v přímo vražedném tempu sypalo do publika jednu hitovku za druhou. Snad jenom toho skotačení na pódiu (a vlastně i pod ním) díky přibývajícím vráskám lehce ubylo.
Vzduchem se prolétlo pár stagediverů a několikrát vyniknul místní „sbor“. Hlavně ale zazněl reprezentativní vzorek od Velkou palicou přes Ráno, Biely hotel a Spomienky na budúcnosť až po nejčerstvější Mojich najlepších 15 rockov. V samém závěru navíc osamocený Vraťko připomněl, že bez elektřiny to tihle chlápci umí taky.
Kdepak, Inekafe do neopunkového důchodu nepatří!
Inekafe + Selfish
Praha, Palác Akropolis, 11. ledna 2011
