Foo Fighters se klaní klasickému rocku. Nic víc
Jako pocta syrovým kytarovým riffům ze sedmdesátých a osmdesátých let, jako pocta klasickému rocku. Tak zní dlouho očekávaná novinka americké kapely Foo Fighters. Pro skalní fanoušky možná zklamání, pro popový svět slušné album. Kapela zároveň ohlásila velké turné po baseballových stadionech. V Evropě zahraje v červnu 2015 v Anglii, Německu, Švédsku, Norsku a Skotsku.
Nové album Foo Fighters Sonic Highways bylo pravděpodobně nejočekávanějším rockovým počinem roku, a to i pro kapelu samotnou. Foo Fighters totiž už dávno nejsou nezávislým výhonkem grungeové scény, který vyrašil po tragickém konci Nirvany: s lehkostí vyprodávají stadióny po celém světě a jejich alba se pravidelně umisťují na prvních příčkách žebříčků prodejnosti. Zároveň si i kapela musela být vědoma, že překonat předchozí album Wasting Light (2011 – recenze), na kterém hit střídal hit, bude velká výzva.
Poslechněte si nové Foo Fighters v Youradiu
Nejspíš proto se Dave Grohl a jeho spoluhráči pustili do ambiciózního projektu. Garáž, ve které nahráli předchozí desku, nechali protentokrát zavřenou, a rozjeli se po amerických městech, aby v různých studiích nasáli genia loci coby inspiraci pro psaní i nahrávání skladeb. Sonic Highways není jen album, je to zároveň dokument o cestování, road movie – ne nadarmo kapela celou cestu natáčela také jako seriál pro televizi HBO. Co píseň, to jiné město, jiné nahrávací studio a také jiní místní muzikanti, kteří Foo Fighters pomohli při komponování, a na albu hostují. Proto má také album jen osm písní, což není v dnešní době příliš typické.
Bylo také evidentní, že Foo Fighters nebudou natáčet druhý díl předchozí, velmi úspěšné desky. I hudebně se vydali jinou cestou; skladby už nejsou tolik hitové, jsou daleko komplikovanější, strukturovanější a vyžadují několik velmi trpělivých poslechů. Společným jmenovatelem je klasický rock: úvodní Something From Nothing, kterou kapela vypustila jako první singl, beze zbytku dokazuje, jak Foo Fighters vzdávají hold syrovým kytarovým riffům ze sedmdesátých až osmdesátých let. Podobně je na tom i pro Foo Fighters nezvykle dlouhá What Did I Do?/God As My Witness, ve které se kapela vydala napříč hudebními žánry.
Fanouška, který byl zvyklý na porci nejchytlavějších stadiónových refrénů, nové album možná překvapí, neřkuli zklame. Na první poslech se zaryjí do hlavy jen dvě písně z osmi: typicky grohlovský popěvek Congregation, který by se mohl objevit 
na kterémkoliv předchozím albu Foo Fighters, a závěrečná hymnická I Am a River, pravděpodobně nejzdařilejší kousek z kolekce. K těm dalším se musí fanoušek doslova prokousat, aby je ocenil. Je-li to známka toho, že kapela dospěla, pak je to jedině v pořádku.
Foo Fighters – Sonic Higways
Vydavetelství: Roswell
Celkový čas: 42:03
Seznam skladeb: Something From Nothing, The Feast And the Famine, Congregation, What Did I Do?/God As My Witness, Outside, In the Clear, Subterranean, I Am a River