Dneska točí se stará deska. Zuby nehty na Kusech příjemně vzpomínají
Skupina Zuby nehty patřila k tomu nejlepšímu, co pražská alternativně rocková klubová scéna v devadesátkách nabízela. Originální zvuk bez kytary postavený na kontrastu piana a dechů, poetické a hravé texty a samozřejmě i fakt, že šlo o výhradně holčenčí kapelu, zajistil Zubům nehtům pozornost publika. Po patnácti letech teď kapela přichází s novou deskou Kusy, na které svůj klasický zvuk dál úspěšně rozvíjí.
Pro generaci dnešních pětatřicátníků je (až nakažlivě pozitivní) píseň Bílí ptáci z první desky Zubů nehtů podobným symbolem dospívání jako třeba Načevino Udržuj svou ledničku plnou, a první dvojice nahrávek kapely patřila k povinné výbavě poličky s kazetami každého gymnazisty, který se v roce 1995 snažil psát verše. S koncem devadesátých let ale skončily i Zuby nehty, poslední desku Loď odplouvá vydala už značně personálně obměněná sestava v roce 1999. Od roku 2005 však došlo k řadě reunionů a dnes hrají Zuby nehty takřka v původní sestavě (jen Pavlu Slabou nahradil u baskytary Jan Maxa, známý z kultovní kapely 69).
Nová deska Kusy nahraná ve studiu Ondřeje Ježka pod produkcí Miroslava Wanka z Už jsme doma nezní nijak překvapivě. Dneska, dneska, točí se stará deska, zní koneckonců v předposlední písničce Dneska. Zvonivý klavír, jednoduché bicí, podmanivé ženské vícehlasy, kterými se proplétají melodické vyhrávky saxofonů a příčné flétny; to, co fungovalo tenkrát, funguje dobře i dnes.
Poslechněte si Zuby nehty v Youradiu
Většinu repertoáru složila klavíristka Marka Míková, minimálně jednou písničkou ale přispěla na Kusy každá členka kapely. I přes podobný zvuk celého alba se tak neztrácí pestrost, navíc většina písniček má jen kolem dvou a půl minuty. Je ovšem nutné podotknout, že znalec starého repertoáru se občas přistihne při pocitu, že nějaký postup slyšel od Zubů nehtů už dříve.
Třeba při vokálech v Bufáči si nelze nevzpomenout na zmiňované Bílé ptáky, začátek Noční můry zase evokuje píseň Hrob je prázdný. Ale ten pocit není nikterak negativní; jakási bezstarostnost, naivistická lehkost, která ze všech písniček prýští, nutí člověka spíš do úsměvu než do mentorského kázání.
Pro věčné hledače progrese budou samozřejmě Zuby nehty trochu nuda: nikde žádná elektronika, největším zájmem kapely je 
jednoduchá zpěvná písnička. A některé se na desce povedly více než skvěle. Třeba úvodní Kusy, parafráze Blakova Tygra nazvaná Jaguár, Žižkov nebo již zmiňované Dneska. Bílí ptáci to sice nejsou, ale pokud vám psaní básniček od gymplu vydrželo dodnes, užijete si Kusy náramně.
Zuby nehty – Kusy
Vydavatelství: Indies Scope
Celkový čas: 35:52
Seznam skladeb: Kusy, Liščí, Noční můra, Paní VI., Bufáč, Pozdě, Líný tango, Struna praskla, Žižkov, Jaguár, Jedno, Dneska, Ve vlnách