Deaf to the Call: The Prostitutes s vážnou tváří
Nejživelnější, nejtvrdší, nejtanečnější a zřejmě i nejtemnější deska v diskografii The Prostitutes. Tak mluví sama kapela o třetí desce Deaf to the Call. Je to pravda. Vztek přetavený do výrazných bubnů a ostrých kytar a gotický zvuk nahradil méně konfliktní atmosféru předchozí hitové desky Hometown Zombie. V konečném zúčtování nad ní ale prozatím nevyhrává.
Druhá deska The Prostitutes Hometown Zombies se někomu mohla zdát oztříštěná a nesourodá. Co song, to jiný styl. V tomto se novinka Deaf to the Call posluchačům plně zavděčí, skladby tu drží pohromadě a deska působí uceleně. Zároveň ale ztrácí onu příjemnou pestrost, na níž jsme si u kapely kolem Adriana Bella zvykli. Pamatujete na skoky ze svižné Incredibal Animal do klidné Everybody Knows a zpátky do silných proudů Leave It Like It Is? Na podobné kontrasty odpovídá Deaf to the Call mlčením.
Poslechněte si CD Hometown Zombies v YouRadiu
Pánové to s nahráváním neměli jednoduché. Finanční i časová tíseň jim totiž dovolily pracovat s věhlasným producentem Martinem Youth Gloverem pouhých pět dní. Na zachycení perfektního zvuku to sice stačilo, jenom zvuk je ale ke světovému výsledku málo.
Síla The Prostitutes bývala mimo jiné v klidnějších skladbách, v nichž mohl zpěvák pracovat s hlasem i emocemi. Prostitutky tentokrát nenabídnou ani jednu, která by se mohla měřit se skladbami typu Elephant nebo Back to Sleep. Nenabídnou vlastně žádnou, pokud nepočítáme pseudobaladu Pull It Together, která po opakovaném poslechu unudí i hyperaktivního jedince.
Jistě, i na Deaf to the Call se objevuje několik hitových momentů. Jedním z instrumentálně nejpestřejších kousků je No One Sings the Blues a v těsném závěsu se drží hutný stadiónový singl Heart of Stone.
Vztek a rozčarování zase Prostitutes vložili do písniček Mr. Anderson či All the Money in the World; skladby znějí přesně tak, jak si kapela přála, jako gotika a post-punk raných 80. let. The Prostitutes shodili úsměvy a nasadili vážnou tvář. Díky typickému hlasu Adriana Bella si ji navíc s žádným německým nebo britským týmem nespletete.
Za Deaf to the Call je cítit kus práce. The Prostitutes se nebáli udělat krok stranou, osvěžit repertoár a zkusit něco nového, za což jim náleží pochvala. Ve srovnání s pestrou předchůdkyní Hometown Zombies ale vychází monolit Deaf to the Call dočasně jako poražený. Snad je to ale jen otázka času, kdy se fanoušci novou desku „naučí“ a během koncertů na ni budou reagovat stejně nadšeně jako na staré písničky.
The Prostitutes – Deaf to the Call
Vydavatelství: X Production
Seznam skladeb: All the Morning In the World, Heart Of Stone, Rage, I Believe, Mr. Anderson, Walking With Giants, James, No One Sings the Blues, No Surprise, Pull It Together