David Koller a Agon Orchestra vyhráli v opeře společně
Několik let chystaná spolupráce Davida Kollera se souborem soudobé vážné hudby Agon Orchestra dostala včera ve Státní opeře konkrétní tvar. Dvacet skladeb z Kollerova sólového repertoáru i z dob Lucie zaznělo v zábavných, vkusných i divokých aranžích, ze kterých je i po letech jasně slyšet, jak dobrý je Koller autor a jak zkušený je Petr Kofroň aranžér a dirigent.
Jediná skladba, která rozdělila svět Davida Kollera a Agon Orchestra na dvě zcela odlišné půlky, byla Ty a já z Kollerovy sólovky Teď a tady. Dechy i smyčce si v přímočaré kollerovce organizovaně dělaly, co chtěly, výsledný tvar ale vyzněl překvapivě dobře.
Dirigent Agonu Petr Kofroň i David Koller se později nechali slyšet, že právě Ty a já byl jeden z nejtěžších momentů celého večera, který dlouho zkoušeli. Rytmickou, nástrojovou i tempovou směs však Koller s kapelou i orchestr zvládli na výbornou.
Co na pódiu Státní opery vyleze z kombinace rockové kapely a několikačlenného orchestru, specializovaného na vážnou soudobou hudbu, nebylo dopředu vůbec jisté. Nebude to patetické? Nudné? Příliš nahlas? Moc potichu?
Ne, ne, ne, ne. David Koller chystal společný projekt s Agon Orchestra, jež má zkušenosti s hraním s alternativními Psími vojáky nebo Plastic People of The Universe, dva roky. Během té doby se jim podařilo najít optimální rovnováhu. Orchestr si až na dobře promyšlené výjimky (Ty a já) písničky neuzurpoval, naopak, kde bylo potřeba, funkčně a lišácky přikládal do kotle. Nezněl přehnaně pateticky (tam, kde by celý velký symfoňák udělal z Chci zas v tobě spát nesnesitelný ploužák, nasadil Agon pozouny).
David Koller vs. Agon Orchestra
1.
Až ti řeknou, 2. Daniela, 3. Šrouby do hlavy, 4. Těžkej sen, 5. Lehká, 6. Jižní kříž, 7. Žádný city, 8. Mrazy (Lenka Dusilová), 9. Sen (host: Lenka Dusilová), 10. Amerika (host: Lenka Dusilová), 11. Zhasněte lampiony (host: Jiří Bárta), 12. Čas nejde vzít zpátky (host: Jiří Bárta), 13. Chci zas v tobě spát (host: Jiří Bárta), 14. Srdce, 15. Milá, 16. Černí andělé, 17. Lajka z I. P. Pavlova, 18. Ty a já, 19. Nic není nastálo, 20. Medvídek, 21. MajolenkaMysleli jste si, že z Černých andělů už nikdy nebude víc než poprocková frajeřina z rádia? V kombinaci s Agon Orchestra zazněla z pódia Státní opery svižná a napínavá light verze. Publikum se bavilo.
Balada Srdce nečekaně zafinišovala, jako kdyby ji doprovázel sbor nadšených Pučmelounů z Příběhů včelích medvídků, a Těžkej sen zase díky Agonu zněl jako soundtrack z Bondovky. Každá aranž měla smysl, nic nepřebývalo ani nechybělo.
David Koller v bílé košili měnil kytaru za bicí (Milá, Majolenka) a za mikrofonem si byl jistý jako zamlada. Stejně zněla v roli hosta Lenka Dusilová, na které bylo vidět, že je na pódiu s Kollerem jako doma. Ať už zpívala svou skladbu Mrazy, do které si na stagi nahrávala hlas po hlase, anebo hostovala v Americe; i té dával Agon chvílemi svěží swingový nádech.
Škoda jen nestabilního zvuku, kvůli kterému na některých místech sálu nevyzněla sóla na violoncello Jiřího Bárty. Jediný puntík na poutavém večírku dobrých muzikantů, jejichž hudební hrátky baví i publikum. Přesvědčit se o tom může ještě to brněnské a plzeňské.
Koule.cz uvádí: David Koller vs. Agon Orchestra
Hosté: Lenka Dusilová, Jiří Bárta
Praha, Státní opera, 26. března 2012