Courtney Love je zpátky, hlas a nápady ale zůstaly na odvykačce
Dvanáct let po poslední nahrávce Celebrity Skin přichází skupina Hole s novou řadovou deskou Nobody's Daughter. Přestože se frontmanka Hole Courtney Love při jejích přípravách obklopila hvězdnými spolupracovníky (například Billy Corgan nebo Linda Perry), o žádný triumfální návrat se nejedná. Deska trpí nevyrovnaností materiálu, otravnou produkcí a hlavně tím, že hlas Courtney Love už dávno není tím, co býval.
Přestože mnoho lidí zná Courtney Love především jako pošahanou partnerku pošahaného Kurta Cobaina z Nirvany, nedá se upřít, že se její skupina Hole (zejména na desce Live Through This z roku 1994) zásadním způsobem zapsala do historie populární hudby. Na šest let staré mizerné sólovce America’s Sweetheart to 
ovšem vypadalo, že Courtney Love už všechno důležité odzpívala v devadesátkách. Asi i proto je letošní album vydané pod jménem Hole, přestože Courtney Love na nahrávání nepozvala ani baskytaristku Melissu Auf der Maur, ani zakládajícího kytaristu Hole Erica Erlandsona.
Pár dobrých skladeb, zbytek vata
Nobody’s Daughter je řádově lepší než America’s Sweetheart. Nezačíná vůbec špatně; valivá titulní skladba dává vzpomenout na to lepší, co kdy Hole vytvořili. Jenže hned druhá věc, rychlá Skinny Little Bitch, je tak strašlivou sbírkou grungových textařských i hudebních klišé, že moc nechápete, jak něco takového někdo mohl vybrat jako úvodní singl. Přitom slušné kusy na desce jsou, ať už dvojice dylanovsky znějících písní Someone Else’s Bed a For Once in Your Life, stadiónovka Samantha nebo rozjetá Loser Dust.
Zbytek je ovšem vata, balada Letter to God se utápí v patosu, o How Dirty Girls Get Clean se nedá říct o moc víc než o Skinny Little Bitch.
Poslechněte si Skinny Little Bitch
Hlavní problémy novinky Hole jsou dva.
Zaprvé banální produkce. Většina písní je ve středním tempu, v první sloce udává tón akustická kytara, na kterou se postupně nabalí další, místy grungové, místy skoro britpopové (!) kytarové party. Nuda, nuda, šeď, šeď.
Co je ovšem ještě zásadnější, je zpěvaččin hlas. Courtney Love model 2010 je už dávno za zenitem, je jen stínem sebe sama z prvních tří alb Hole; kdepak, z téhle paní už žádná Patti Smith (nebo PJ Harvey, chcete-li někoho současnějšího) nebude.
Pro Courtney Love je Nobody’s Daughter nejspíš nejosobnější zpovědí. Část písniček z desky vznikala na jejích četných odvykačkách, což se projevuje v textech, které jsou buď o sexu, nebo o drogách, občas dokonce o obojím najednou. Jenže upřímnost ještě nezajišťuje kvalitu; občas se Love podaří textová perla, ale většinou se utápí v banalitách.
Poslechněte si For Once In Your Life
Gratulace Courtney Love, že se dokázala po všem, co prožila, vrátit na podium a natočit desku, která není úplný propadák – z málokterého interpreta byla vždycky cítit obsese slávou tak jako z Courtney. Ale naživo bych to vidět nechtěl; obávám se, že nostalgie nad tím, čím bývali Hole kdysi, by byla příliš bolestná.
Hole – Nobody‘s Daughter
Celkový čas: 47:09
Vydal: Mercury Records
Skladby: Nobody’s Daughter, Skinny Little Bitch, Honey, Pacific Coast Highway, Samantha, Someone Else’s Bed, For Once in Your Life, Letter to God, Loser Dust, How Dirty Girls Get Clean, Never Go Hungry