Anděl, Český slavík, Žebřík… Která anketa je fanouškovi nejblíže?

Sobotní předávání cen Akademie populární hudby Anděl bylo další z těch, která nabízí tuzemská hudební scéna. Do této poněkud nesourodé rodiny patří Český slavík, ceny televize Óčko, časopisu Filter, Žebřík a Deska roku, zmíníme-li ty nejznámější. Co mají společného a čím se od sebe liší?

Každá z cen je vyjádřením názoru určité skupiny lidí na populární hudbu. V některých případech je to odborná porota (Anděl, Filter), v jiných obec fanoušků (Žebřík, Óčko, Český slavík) a v jednom případě se jedná čistě o komerci (Deska roku).

Na Bártovi se shodnou odborníci i fandové
Zatímco fanoušci se přiklánějí k mainstreamu a „poslouchatelnějším“ stylům, případně k profláknutým jménům, odborníci (kritik, vydavatel, hudebník apod.) už vybírají zajímavější, originálnější muziku a mnohdy ne tolik známá jména. Oba tábory, jimž nelze upřít právo na vlastní názor, nabízejí zajímavé porovnání.  

Někdy se pohledy pochopitelně překrývají. Pokud třeba Dana Bártu zvolí zpěvákem roku odborná porota i fanoušci, není se čemu divit – patří do mainstreamu a současně natáčí originální a zajímavé desky. Na jiných jménech se veřejnost a odborníci těžko shodnou. Zatímco Marka Ztraceného asi nebude volil odborník, číslem jedna může být u příznivců, zejména –náctiletých fanynek.

Samostatnou a do jisté míry absurdní kategorií je Deska roku. Vítěze určuje prodej desek za období jednoho roku. Umělec získává prakticky trojnásobné ocenění: finanční, neboť na desce vydělá nemalý obnos, zlatou či platinovou desku a do třetice cenu Deska roku. Absurdita vyniká ve chvíli, kdy Michal Horáček získá cenu za nejprodávanější skupinu roku. Je to, jako kdyby totéž dostal Carlos Santana, protože mu každou písničku zpívá jiný interpret.

Kouzlo hudby je v jejím živém provedení
Jinou kapitolou je způsob předávání cen. Show, kterou na místě sleduje divácká veřejnost (Žebřík, Ceny Óčka, Filter), vytváří nejlepší kulisu pro živé hraní. Špatně nemusí vyznít ani slavnostní program pro zvané, ale jen v případě, že mu přihlíží dostatečný počet lidí a hraje se naživo (Andělé). Naopak příchuť trapnosti dostává předávání cen, kterému vládne playback (Český slavík a Deska roku). Českému slavíku by mnohem víc slušela přítomnost veřejnosti, tedy pompézní show v hale, a živé vystoupení kapel. Jde přeci o názor početné obce fanoušků, kteří by si cestu na takový koncert jistě našli. A zasloužili by si ho – vždyť je to jejich anketa. Playback na Desce roku už ani nepřekvapí, neboť tato cena hudbu jako takovou spíše popírá.

Kouzlo muziky spočívá v jejím živém provedení. Studiová nahrávka by měla zůstat hlavně lákadlem na koncerty. Ocenění za zajímavou desku je jistě příjemné. Ale ten nejhezčí pocit má hudebník, když fanoušci přijdou na jeho vystoupení. Na tohle je totiž jakákoli cena krátká.