LuŠtěLa: Sprosťáky jsme se naučily ignorovat

Největší internetová hudební pecka posledních týdnů bydlí v šestitisícovém Ledči nad Sázavou, chodí na základku, její klip Patnáctiny vidělo přes 240 tisíc lidí a za sebou má vyprodaný koncert v pražském Matrixu. Jmenuje se LuŠtěLa a půlka facebooku si při poslechu jejích písniček ťuká na čelo. Tři dospívajíí slečny, které skupinu tvoří, to ale s muzikou myslí vážně.

Berete to, co děláte, vážně, nebo je to spíš legrace, které se věnujete ve volném čase?  
Všechny: Bereme to vážně!
Štěpánka: Zkoušíme obden tak dvě hodiny v kuse, máme už vlastní aparaturu a pokoušíme se skládat vlastní hudbu. 

Jak dlouho spolu vystupujete? Jak jste se daly dohromady?  
Štěpánka (13): Jsme spolužačky a na různých školních akcích spolu vystupujeme od páté třídy. Daly jsme se dohromady tak nějak spontánně, napadlo to asi mě, ale vždy u všeho byla i Larry (Larisa Khachatryan, nejstarší členka tria, která pochází z arménské rodiny – pozn. red.).

Podívejte se na klip k písničce Patnáctiny

http://www.youtube.com/watch?v=GLuJZf2T2Rk

Jak vás napadlo dát se na zpívání?
Vanessa (13): Zpíváme odmala, všechny tři jsme chodily a chodíme do základní umělecké školy. Zpívaly v různých dětských souborech, Štěpa i v křesťanské pěvecké skupině Naděje, Larry s arménskou skupinou v Jihlavě. Nikdo z našich rodin ale profesionálně nezpívá.

Učíte se i na nějaké nástroje?
Larisa (15): Na hodiny zpěvu docházíme do ledečské ZUŠky, Štěpa se tam několik let učí na klavír, já jsem zkoušela klávesy a Vanča flétnu. Štěpa i Vanessa kromě toho vystupovaly ve školním pěveckém souboru Campanula.

Četla jsem o vás, že jednou jste se rozdělily kvůli klukovi. Jak se to stalo?
Larisa: To bylo už v šesté třídě. Byla to hloupost nás všech. Vždyť nám tehdy bylo asi deset let! Ale tak to někdy mezi holkama chodí.

Nebojíte se, že se něco podobného může opakovat? Jak dlouho spolu chcete zpívat?
Štěpánka: No, něco jsme už spolu zažily, já s Larry kamarádím už dlouho a na kluky máme každá jiný názor. Takže se toho ani nebojím. Vydržíme spolu tak dlouho, jak to půjde, příští rok opouštíme základku, pak se uvidí.  

Láká vás i sólová dráha?
Larisa: Jsme silné ve třech jako LuŠtěLa. Já jsem už nějaké nabídky na sólové zpívání měla, ale vždy jsem je odmítla. Ve skupině je to lepší, dodáváme si vzájemně odvahu, navzájem si pomáháme. Když třeba při zpěvu některé z nás selže hlas, další jí hned pomůže, aby se chytila.

Chcete se zpíváním jednou živit?
Vanessa: Kariéra zpěvačky je lákavá. Zatím se tím sice jenom bavíme, ale i tak nám to zabírá většinu volného času. Bylo by krásné, kdybychom se svým koníčkem mohly živit, vím ale, že to není jednoduché.
Kdekdo nám dnes nabízí pomoc, oslovují nás různí manažeři, fotografové, vizážistky, jenže mi se potřebujeme nejprve naučit pořádně zpívat, mít svoje vlastní písničky, a pak se uvidí.   

Kdo vám píše texty? Mluvíte mu do toho?
Štěpánka: Texty nám píše můj taťka. Jde mu to. Já už jsem svůj text s hudbou taky složila, tak mu do toho malinko zasahuju. Vana se taky občas přidá a Lary, ta je doma u svých arménských písní, které zpíváme. Vždycky se nějak dokážeme domluvit.

Texty LuŠteLy si přečtěte tady

Jak si vybíráte písničky, které budete zpívat?
Larisa: Já nebo Štěpa něco objevíme na internetu nebo odposlechneme z rádia. Pak s tím jdeme za tou druhou a zjistíme, jestli se jí to líbí. Pak si na internetu najdeme verzi karaoke, Štěpa ji dokáže sestříhat pro naši potřebu.

Jakou hudbu máte rády? Máte nějaké hudební vzory?
Štěpánka: Máme rády spíše rytmické písničky. Jsou většinou zahraniční, ale zpíváme na ně české texty. Rozdělujeme si v nich sloky tak, abychom se sólově uplatnily všechny tři. Zpíváme taky arménsky, což je rodný jazyk Larry. Hudební vzory snad ani nemáme, jako malé jsme si hrály na Pusycat Dolls, teď pošilháváme po jihlavské skupině Armenky.

Máte nějakou negativní zkušenost s fanoušky?
Vanessa: Máme negativní i pozitivní zkušenosti. Ty vyslovené sprosťáky jsme se už ale naučily ignorovat. Je jich dost, hlavně na internetu, tam se to anonymně dobře nadává. Při koncertě v Matrixu jsme poznaly spoustu příjemných fanoušků a pořadatelů. Ti nám dokonce ihned po koncertu v šatně ve stoje zatleskali. Fanoušků stále přibývá a my jim děkujeme za podporu.

S kým byste si rády zazpívaly?
Larisa: No přeci s Armenkama!