40 vtíravých myšlenek, co nás chtě nechtě napadají v metru (omluva Brnu)
A ne všechny jsou pozitivní. Seznam může posloužit i těm, kteří se do jediného českého metra teprve chystají. Třeba lidi z Brna. Cestu si mohou lépe naplánovat a eventuálně ji odložit nebo jen vědět, co je čeká.
- „Jako obvykle, ten bezdomovec smrdí tak, že není jasné, zda se bude blinkat hned nebo až v příští stanici.“
- „Sakra, revizor, kde mám tu Lítačku?“ (dříve známá po názvem Opencard)
- „Je tu tolik lidí, že počkám na další soupravu!“
- „Proč vždycky přijdu do metra, když vlak zrovna odjíždí?!“
- „8 minut čekání, no jo, je večer.“
- „Kdybych ho stihl / a, mohl / a jsem zůstat v posteli o pár minut víc. Přesně to, co jsem potřeboval / a pro dobrou náladu.“
- „Proč na těch projekcích ve stanicích nedávají něco pořádného?“
- „Je rok 2016 a tady jako není signál?“
- „Ach, konečně!“
- „Budu dělat, že toho známého nevidím a neznám.“
- „Mám tu paní pustit sednout? Budu dělat neviditelného / ou.“
- „Ten s tou soupravou jede, jak kdyby ji ukradl“.
- „To je kus ta holka. Mám ji oslovit?!“
- Předchozí bod ve variantě o klucích.
- „Pěkné grafiti. Chudáci, co to po nocích musí mýt.“
- „Kam s očima, nevím, kam se dívat.“
- „Proč musí čumět přímo na mě?.“
- „To je dobrá knížka, havně ať si nevšimne, že ji čtu taky.“
- „Dneska vypadám fakt divně.“
- „Ty jo, chce se mi na velkou.“ (nebo i malou nebo oboje)
- „Hraje hnusně, nic mu nedám.“
- „Proč se na mě směje. Kretén.“
- „Nejede to metro dneska nějak pomalu? Nemám vystoupit a jít pěšky?“
- „To je nuda.“
- „Tvářím se stejně debilně jako ostatní? Asi jo.“
- „Umírám na kocovinu.“
- „Proč si neumí vyčistit zuby?“
- „Docela bych jezdil / a autem.“
- „To jsou socky.“
- „Proč se tak hlasitě baví?“
- „Vypadá na kapsáře.“
- „Ten se teda tlačí. Debil.“
- „Život stojí za prd.“
- „Ukončete výstup a nástup, to nemůžou vymyslet něco normálního?“
- „Co kdybych se svlékl / a?“
- „Proč tu neprodávají hambáče?“
- „Do p*dele, já to přejel / a. Na co zase myslíš ty!“ (doplňte si sami)
- „Jak to, že jde přede mnou tak pomalu! Dělej.“
- „Mám nebo nemám poslat smsku, že jdu pozdě? Anebo si toho nikdo nevšimne?“
- „Konečně vypadli a já taky.“